Pěší turistika ve Žďárských vrších

Žďárské vrchy  18. – 22. září 2021

Účastnilo se 47 turistů, vedla D. Jotovová. Za výchozí místo jsme tentokrát zvolili městečko Bystřice nad Pernštejnem, ubytovali jsme se v hotelu s polopenzí. Večer jsme využívali místní plavecký bazén nebo hotelovou vířivku.

Vyjeli jsme ráno z Jablonce a po bloudění v Hlinsku (kvůli uzávěře města) jsme dorazili do Herálce. Zdatní vyšli na Devět skal, nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, všichni potom na Žákovu horu, kde je národní přírodní rezervace, vyhlášená už r. 1933. Někteří šli na pramen Svratky (Švarcavy),  který  je neupravený, rozježděný koly a bahnitý. Pravdu měl básník Jaroslav Seifert, když napsal: Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil …. a voda je tu těžká, chladná, kalná, tmavá. Sešli jsme se ve Třech studních u rybníka Sykovec a odjeli na ubytování a večeři.

Další den jsme vyjeli do okolí Bystřice. Autobus nás dopravil do městečka Dalečín, kde jsme vyšli po schodech Křížové cesty ke kostelu. Náhodou tam kostel uklízela paní, která nás pustila dovnitř a vyprávěla o něm. Viděli jsme zbytky fresek z konce 14.st. a  presbytář z původního kostela ze 13.st. Sešli jsme k řece a navštívili zříceninu hradu Dalečín a náměstí se zámkem tyrolského typu z 16.st. Na malé městečko tolik památek!

Ti rychlejší se vydali pěšky, ostatní autobusem do vesnice Vítochov. Na kopci je kamenný gotický kostelík sv. Michaela ze 13.st. Kousek od něj stojí Munzarova borovice, kterou herec zasadil při natáčení televizního cyklu paměť stromů. Vychutnali jsme si nádherný rozhled a již pěšky stoupali na rozhlednu Karasín. Po zdolání 128 schodů jsme měli další nádherný rozhled na celý kraj. Potom jsme sestoupili k přehradě Vír, prohlédli si hráz a došli do městečka Vír k restauraci na občerstvení. Už tam stál náš autobus, aby nás odvezl na ubytování.

V pondělí jsme zase zamířili do Žďárských vrchů. Východiskem nám byla Svratka, malé město uprostřed lesů. Stoupali jsme podél golfového hřiště k loveckému zámečku Karlštejn. Je krásně restaurovaný, předělaný na hotel. Mohli jsme nahlédnout do pokojů i posedět v restauraci. Přes skály Zkamenělý zámek a Perníčky jsme došli ke Čtyřem palicím. Je to nádherná skupina čtyř skal, bohužel turistické značení k nim není, takže někteří je ani neviděli. Došli jsme do Milov, poseděli v restauraci a odjeli autobusem do Sněžného. Prohlédli jsme si městečko a navštívili japonskou zahradu.

Další den byl věnován hradu Pernštejn. Někteří k němu jeli vlakem, jiní pěšky nebo místním autobusem. Prohlídku jsme měli objednanou na odpoledne, takže jsme měli dost času prozkoumat okolí. Cestou jsme se  podívali  na staré vily – Loosovu, Vendolského, Frankovu a Mitrovských, které jsou z počátku 20.st. Na naučné stezce jsme viděli starý kamenný most, který je pozůstatkem kočárové cesty. Po cestě plné výhledů na hrad jsme sešli k dřevěnému krytému mostu z 19.st. Potom už jsme vystoupali ke hradu a vydali se na jeho prohlídku. Kromě nádherných gotických interiérů jsme měli možnost vidět výstavu Podzim na Pernštejně, všechny místnosti byly vyzdobeny podzimními  květinovými vazbami. Také jsme si prohlédli letos otevřenou Vrchnostenskou zahradu.

Poslední den jsme naložili zavazadla a odjeli do Nového Města. Někteří využili času k důkladné prohlídce Nového Města, navštívili jsme muzeum , kde jsme si kromě jiného prohlédli výstavu lyží a také Vírský mlýnek. Město má mnoho památek, viděli jsme rodný dům J.Štursy a jeho sochu Raněný, Kostel sv. Kunhuty z 13.st. se sgrafity Karla Němce a navštívili Horáckou galerii. Jedna skupinka prošla NS Tři kříže a vystoupala na Kalvárii.

Potom jsme odjeli místním busem do Žďáru nad Sázavou.  Zde byla možnost prohlídky poutního kostela Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je zapsán na seznamu Unesco a je dílem Jana Blažele Santinihi-Aichla. Zajímavý byl také zámek , který je původně cisterciáckým klášterem, a byl  upraven Santinim do barokní podoby.

Počasí nám celý den přálo,  bylo zataženo, ale teplo a pršet začalo v okamžiku, kdy jsme nastoupili do autobusu a vydali se na cestu domů.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Babí léto na Mělnicku. Na kolech.

Mělník na kole 8.-12.9.2021

Účastnilo se: 37 cyklistů

Vedla: D.Jotovová

V Mělníku jsme byli už několikrát, na kole i pěšky. Protože se nám horalům líbí rovné cyklostezky kolem řek, zajistili jsme si ubytování v kempu, kde jsme  bydleli před 10 lety. Měli jsme trochu obavu, jak to po těch letech bude vypadat. Byli jsme mile překvapeni, kemp je pěkně udržován, a náš domek byl renovován, vše bylo skoro nové. Ubytování skromné, ale čisté a poskytovalo, vše, co jsme potřebovali.

Vyjeli jsme z Jablonce brzy ráno a vyložili kola u Lysé nad Labem. Cyklostezka nás vedla přes Starou Lysou, kolem kapličky sv. Václava a kolem vodárny Káraný , která dodává vodu z říčních štěrkopískových usazenin pro Prahu. Zastavili jsme v Brandýse n.L., projeli zámeckým nádvořím a poseděli v pěkné restauraci  na náměstí. Pokračovali jsme přes Kostelec n.L.  a zajeli do Neratovic na kávu. Přes Tuháň a Kly byla stezka mimo Labe, ale potom jsme jeli dlouho po jeho břehu a najednou byl před námi Mělník. Přes město jsme vyšlapali nahoru a zjistili, že se podobá Jablonci v příkrosti svých ulic. Potom už jsme sjeli dolů ke kempu a ubytovali se.

Další den jsme se vydali na Kokořín. Na Chloumku jsme chtěli vidět kostel sv. Jana, ale byl zavřený, je v soukromém vlastnictví. Jeli jsme Kokořínským dolem a zastavili v krásném prostředí u rybníka Harasov. Prohlédli jsme si skalní byt, seznámili s historií bývalého hotelu Harasov, který kazí dojem, ale naštěstí zde probíhá rekonstrukce a snad bude za pár let v pořádku. Další zastávka byla v hostinci u Grobiána, kde jsme posvačili.  Dál jsme jeli kolem rybníku Kačírek přes Vojtěchov  až do Ráje. Tam jsme otočili a vydali se na hrad Kokořín. Převýšení bylo velké, ti, co neměli elektrická kola, se pořádně zapotili. Hrad jsme si prohlédli jen z dálky a pokračovali serpentinami do Kokořína. Jeli jsme kolem zámku do Vysoké  a zastavili ve velmi pěkné kavárně na kávu a zákusek. Je zde i Dům řemesel Arcadis,  kde probíhají různé výtvarné kurzy. Je tu krásné posezení na dvoře i v zahradě. Přes přírodní park Rymáň jsme dojeli do Želíz a podívali se z dálky na skalní reliéf Čertovy hlavy, který vytesal do skály nad městem sochař Václav Levý. Jeli jsme do Liběchova k zámku a potom trochu náročnou cyklostezkou, vedenou po polních cestách jsme dorazili do Mělníka.

Třetí den jsme naložili kola a odjeli do Litoměřic. Prohlédli jsme si město, dali ranní kávu na náměstí a vyrazili na Labskou cyklostezku. Ta byla vedená po břehu Labe a celou cestu asfaltovaná. V Roudnici jsme prošli náměstí a nahoře nalezli restauraci, v níž jsme poobědvali. Překvapením byla zřejmě středověká studna přímo v restauraci, která měla skleněný poklop a uvnitř osvětlení, takže bylo vidět do hloubky 10 m.

Pokračovali jsme po Labské cyklostezce do Račic k vodařskému a veslařskému  kanálu, kde se právě konala olympiáda do 23 let ve veslování. Odpolední kávu jsme si dali ve stánku u řeky s krásným výhledem na řeku. V Dolních Beřkovicích jsme se zastavili u Památníku vodočtu povodní Labe, kde jsme viděli, do jaké výšky vystoupala voda v roce 2002. Ještě jsme v pěkné hospůdce  u řeky dali večeři a potom už dojeli do Mělníka.

V sobotu bylo trochu pod mrakem, přesto jsme vyjeli na trasu. Směřovali jsme ke zdymadlu Hořín na plavebním Vraňansko-Hořínském kanále,   které je z roku 1905 a je technickou památkou. Letos bylo znovu uvedeno do provozu po náročné rekonstrukci. Přejeli  jsme  Vltavu po nové lávce , která byla postavena v Lužci nad Vltavou na místě bývalého přívozu. Potom začalo trochu pršet, část výpravy se vrátila do Mělníka a užila si dne památek. Zbytek počkal na konec deště a dojel do Dušníků nad Vltavou, kde jsme pojedli ve statku 1793, který je přestaven na pěknou restauraci a hotel.  Tam nás zastihl další déšť, počkali jsme , až přestane a pokračovali do Veltrus. Projeli jsme park a jen zvenčí si prohlédli zámek, který je po povodni 2002 opraven. Ve městě jsme zase utekli dešti do cukrárny na kávu a zákusek.

Potom jsme se vydali na cestu zpět, museli jsme jet po hlavní silnici, naštěstí nebyl velký provoz. Občas zase pršelo, ale přesto se jelo dobře. Zastavili jsme v Obříství a sledovali svatbu v parku. Také jsme viděli pomník Svatopluka Čecha, který zde bydlel několik let. Po Labské cyklostezce jsme odpoledne dojeli do Mělníka a měli čas na posezení na náměstí s burčákem.

V neděli jsme naložili zavazadla a na kolech jeli už známou cestou přes Kokořínský důl. V Ráji jsme byli přesně na oběd a využili toho v místní restauraci. Někteří jeli ještě na hrad Houska, jiní do Mšena. Všichni jsme dojeli do Doks, které jsme si projeli a obdivovali železné muže, kteří zde závodili v triatlonu. Odpoledne jsme naložili kola a k večeru už byli doma.

Užili jsme si pět dní na kole, počasí nám přálo, bylo většinou slunečno a teplo. Jezdili jsme krásnou krajinou kolem hory Říp, navštěvovali města a památky.


 
 
 
 
 
 
 

Den pro přírodu 2021 u Přátel přírody v Jablonci nad Nisou

Výlet prarodičů s vnoučaty na trase Hejnice – Libverda – Hejnice

Heslo dne: Nedali jsme se covidovou dobou odradit loni – nedáme se ani letos!

Naopak, po delší vynucené pauze v naší spolkové činnosti, jsme si s přípravou oslavy „Dne pro přírodu“ dali opravdu práci. Zůstali jsme věrni naší zásadě, že prarodiče by měli využít svého vlivu na vnoučata a ukázat jim krásy naší přírody, našich Jizerských hor, a vzali jsme to opravdu z gruntu. Však to letos byl náš už šestý ročník výletů s vnoučaty. V sobotu 5. června 2021 jsme se vypravili pronajatým autobusem z Jablonce do Hejnic. Autobus byl téměř plný, 21 dětí různého věku, 17 dospěláků. /Náš pan řidičje také spřízněná duše a vzal s sebou i dvě své děti.Program celého dne jsme si rozdělili do tří částí:

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje „Střevlik“ v Hejnicích – návštěvu naší skupiny jsme předem objednali a velmi se nám to vyplatilo, prohlídka střediska byla připravena pracovníky střediska tak, že zaujala nejen děti všech věkových kategorií, ale interaktivní úkoly řešili se zájmem i některé babičky a dědové. Děkujeme Střevliku!!

Pěší výlet na vyhlídky Lázní Libverda – pak už jsme se vydali společně na cestu po turistických i neznačených cestách do Lázní Libverda, cílem byly především vyhlídky kolem lázeňského centra. Nejsou to žádné stavby, ale vyhlídková místa, pěkně upravená a každé z nich je charakterizováno jednou místní pověstí, jejíž hlavní postavu představuje vždy veliká dřevěná socha.

Někteří navštívili dvě vyhlídky, někteří dokonce tři. To byl opravdu skvělý výkon, protože vyhlídky jsou z logiky věci na kopci a stoupat nahoru za slunečného svitu, který nám počasí konečně dopřálo, a při teplotě vzduchu kolem 25ti stupňů,  nebylo snadné. Ale vyplatilo se! Všichni jsme si zopakovali panorama Jizerských hor pohledem z jiné strany, než jsme zvyklí z Jablonce nad Nisou.

Celá trasa výletu byla dlouhá 7 až 9 km a seznam úkolů a her připravený pro děti byl dlouhý asi 20 cm textu. Milé je, že některé děti nás organizátorky Světlanu a Sylvu už znají z dřívějších akcí a zcela samozřejmě nás oslovují jménem.

Návštěva naučné stezky „Divočina ve městě“ v Hejnicích – cílem pěšího výletu byl park bývalé střední lesnické školy v Hejnicích. Ne náhodou, ale proto, že tady na malém prostoru mezi vzrostlými stromy a kolem rybníku je umístěna naučná stezka o přírodě našeho kraje. Celkem deset zastavení se základními informacemi doplňují interaktivní úkoly, prostě škola hrou, jak to propagoval Jan Ámos a za tím vším se skrývá také Střevlik.

Prarodiče stál tento výlet několik limonád a zmrzlin nebo nanuků, které si děti vyprosily, ale rozhodně to byla dobrá investice. Společné zážitky se nedají zaplatit a zůstanou nám všem dlouho v paměti.

Tak za rok zase někam jinam!


 
 
 
 
 
 

Mezinárodní jarní pochod Přátel přírody Jablonec nad Nisou

Termín: 1. 5. 2021 – přesně podle celoročního plánu

Všechno ostatní ovšem podle plánu nebylo. Náš 17. ročník jarního pochodu nebyl ani mezinárodní ani jarní a účastnila se ho podle protipandemických opatření pouze malá skupinka přátel.

Na tomto místě musím vložit malou zmínku z historie naší skupiny. Hned po založení Přátel přírody v Jablonci navázal výbor spolupráci se skupinou Naturfreunde v Löbau. A když vznikla myšlenka pořádat každoročně jarní pochody jako zahájení turistické sezony, bylo jasné, že to bude akce otevřená i přátelům ze sousedního Saska. Proto tedy jarní mezinárodní pochod. Po mnoho let byl autorem tras a jedním z organizátorů pochodů kamarád Werner Krause. Díky své sbírce historických pohlednic, navrhl také pro řadu ročníků diplom pro účastníky pochodu. Loni v prosinci se Werner dožil 80. narozenin, které jsme s ním bohužel vinou koronaviru nemohli oslavit. Protože náš jubilant už nebydlí v Jablonci, ale na severní straně Jizerských hor v Libverdě, rozhodli jsme se ho požádat, aby pro nás ještě jednou naplánoval trasu pochodu – 17. ročníku v okolí svého současného bydliště.

V sobotu jsme se za ním vypravili vlakem a strávili společně několik hodin v okolí Hejnic. Část trasy nás vedla po staré poutní stezce, která kdysi vedla z Liberce k hejnické bazilice, nazývané také český Mariazell. Tradičně měl Werner jako průvodce pro nás spoustu zajímavých informací. Došlo i na opožděnou gratulaci, jen posedět společně za stolem nebylo možné. Tedy vlastně bylo – našli jsme opuštěný zahradní altán u prázdného penzionu. Typický obraz dnešní vyšinuté doby.

Den byl mlhavý, neviděli jsme nic z krásných výhledů na jizerskohorské panorama, ale nikomu to nevadilo. Ostatně nebyli jsme tu ani poprvé, ani naposled, pro tento den bylo především důležité, že jsme nedopustili, aby okolnosti přerušily tradici našich jarních pochodů Přátel přírody! A také jsme rádi společně zavzpomínali na předešlé roky a společné výlety.

Rozešli jsme se s přáním, abychom se co nejdříve mohli zase společně vypravit do přírody. My se nevzdáme!


 
 
 

Jak se nám povedly říjnové čtvrteční výlety?

První výlet nás zavedl do Proseče nad Nisou ke skále, které se říká Prosečské jezule. Je to geologická zajímavost, jde o pecku v žulovém kameni, která vypadá jako děťátko. Pokračovali jsme přes  Milíře a do Jablonce.

Další čtvrtek jsme se vydali vlakem do Lomnice nad Popelkou a vyrazili ke skokanským můstkům. Při výstupu po nesčíslných schodech jsme obdivovali skokany, kteří si nesou nahoru těžké lyže a potom se dokáží soustředit na skoky. Z rozhledny u můstku ve výšce 28 m nad zemí byl pěkný rozhled na okolní krajinu. Dále jsme šli většinou neznačenými cestami přes louky a lesy do Morcínova a do Libuně k vlaku.

Ještě před omezeními kvůli koronaviru jsme stihli poslední výlet k hezkému místu blízko Jablonce. Je to nově zbudované arboretum Nebeská. Kromě stromů z celé Evropy je zde menhirový portál a další kameny z různých koutů světa. Celé místo působí uklidňujícím dojmem. Naše cesta pokračovala k rozcestí U buku a ke křížové cestě se studánkou s léčivou vodou. Zastavili jsme se u Hašlerovy chaty, která byla vybudována v 80. létech , ale teď už není v provozu. Cestou lesem jsme šli okolo skal Trniště, dá se vyjít až nahoru, kde je pěkný rozhled, ale počasí rozhledům nepřálo. Někteří sešli k zastávce autobusu, další šli ještě přes Loučenský vrch a Jindřichov domů.

Měli jsme připraven výlet i další týden, ale to už byl vyhlášen zákaz vycházení ve skupinách a ten jsme nechtěli porušovat. Pro tento rok jsme tedy naše výlety ukončili a budeme se těšit na jarní sezónu.


 
 
 
 
 

Poslední výlet před podzimní koronavirovou pauzou: Na Úštěcko

Ú š t ě k  3. října 2020. Účastnilo se 48 turistů, vedl V. Bláha

V sobotu 3. října 2020 jsme měli naplánován autobusový zájezd do Úštěku. Do poslední chvíle jsme se obávali, že jej budeme muset zrušit buď kvůli počasí, nebo kvůli koronaviru. Ale štěstí nám přálo, počasí bylo slunečné a teplé, ani žádná opatření kvůli viru nám v cestě nebránila. Tímto zájezdem jsme uzavřeli zájezdovou sezónu a konstatovali, že i přes problémy s koronavirem jsme letos ušli mnoho kilometrů a poznali spoustu krásných míst v naší republice.

Celý článek: Ustek-3-10-2020


 
 
 
 
 
 
 

Pro velký úspěch ještě jednou do Otrokovic

Otrokovice-Baťův kanál  na kole 24. - 28. září 2020. Účastnilo se 27 cyklistů, vedla D. Jotovová

Tento zájezd jsme plánovali jako druhý termín zájezdu, který se konal o týden dříve, abychom vyhověli velkému zájmu našich členů. Předpokládali jsme , že se bude  opakovat stejný program, ale počasí nás donutilo některé dny program změnit.

První den jsme jeli z Kralic přes Bedihošť, Klenovice a Němčice do Kroměříže a po zastávce na oběd jsme po cyklostezce podél Moravy dojeli na ubytování. Počasí bylo krásné, slunečné, užili jsme si krásný den.

Celý článek: Otrokovice-na-kole-ii-24-28-9-2020


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Konec září na kole u Baťova kanálu

Otrokovice-Baťův kanál na kole 17. – 21. září 2020. Účastnilo se 31 cyklistů, vedla D. Jotovová

Oblast kolem Baťova kanálu jsme navštívili již několikrát, byli jsme ve Spytihněvi, Strážnici a Holešově. Tentokrát jsme zvolili ubytování v Otrokovicích v Domově mládeže. Stravování jsme si zajišťovali sami, kvůli kovidu nám zavřeli i kuchyňku. Ale nevadilo, byli jsme na to připraveni. V okolí byly restaurace i obchody, takže nám nic nechybělo.

Celý článek: Otrokovice-i-na-kole-17-21-9-2020


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Pětidenní turistická krása na Šumavě

20200913_125426 Š u m a v a  9. – 13.  září 2020. Účastnilo se: 48 turistů. Vedla: D. Jotovová

Na Šumavě jsme byli již několikrát, tentokrát jsme se vydali do Volar a okolí. Ubytovali jsme se ve dvou pěkných  penzionech a většina si objednala večeře. Ve středu jsme vyjeli naším autobusem přes Prahu směr Šumava. Cesta probíhala bez problémů, ale ve Strakonicích jsme narazili na objížďku a díky špatnému značení jsme na Kubovu Huť dojeli o hodinu déle, než byl plán. Přesto většina vyrazili na Boubín 1362 m a vystoupili i na rozhlednu, kde si za krásného počasí užili výhledů. Ostatní šli naučnou stezku v přírodní rezervaci Hornovltavické pastviny a všichni jsme navštívili zdejší nádraží, které je nejvýše položeným nádražím v ČR. K večeru jsme dojeli na ubytování ve Volarech, zabydleli se a navečeřeli.

Celý článek: Sumava-volary-9-13-9-2020

Cyklovýlet s německými přáteli do Euroregionu Nisa

6.9.2020 – 8.ročník

Vedoucí trasy: Siegfried Fleischer

Trasa:  Ebersbach – Kottmarsdorf – Dürrhennersdorf – Schönbach – Beiersdorf – Oppach – Neusalza-Spremberg – Friedersdorf – Ebersbach – celkem 35 km

Máme u nás Přátel přírody v Jablonci hned dvě mezinárodní partnerské tradice. Jednou z nich je Jarní pochod u nás v Jizerských horách, který se letos z pochopitelných důvodů konal jen v omezené podobě.  Druhou akcí je cyklovýlet v Euroregionu Nisa na konci prázdnin. Ten pro nás pořádají Přátelé přírody z Löbau, naši partneři. Ač na kolech, využíváme k přiblížení mezinárodní vlakové dopravy a společně pak poznáváme oblast trojmezí podle Nisy. Letos jsme Nisu vyměnili za Sprévu a viděli dva ze tří jejích pramenů. Projeli jsme za krásného počasí příhraniční krajinou, kde se setkávají české a německé dějiny a těšili se z krásné přírody i tradiční architektury. Než jsme se po ujetých kilometrech rozloučili, poseděli jsme společně v hospůdce a kamarád Sigi nám předložil návrh trasy na příští rok.

Věříme, že se už bez omezení sejdeme na jaře na pochodu na pak zase na konci prázdnin na kole!!  Berg frei! Na dobré přátelství!


 
 
 
 
 
 
 

Červencové Českokrumlovsko na kole i pěšky

Kvůli koronaviru nám zrušili ubytování v Příbrami, kam jsme v červenci plánovali dva zájezdy na kole. Proto jsme rychle zajistili ubytování v Českém Krumlově. Přihlásili se i pěší, takže jsme měli možnost kombinovat a jezdit na kole i chodit pěšky. 

Akce "Český Krumlov na kole i pěšky" se v termínu 22.  - 26. července 2020 zúčastnilo 28 cyklistů a 14 pěších turistů pod vedením Dáši Jotovové. Celá zpráva zde: Cesky-krumlov-na-kole-i-pesky-22-26-7-2020


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Začátek léta s pěší turistikou v Krušných horách

Krušné hory jsme znali již z několika pobytů pěšky i na kole. Tentokrát jsme zvolili pěší variantu s pobytem na Božím Daru. Na tu jsme se vydali v termínu 24. - 28. června 2020. Bydleli jsme v penzionu, který jsme znali z dřívějška. Znovu jsme se přesvědčili, že je výborný, všude čisto, velké pokoje s veškerým vybavením. Snídaně vydatné, večeře dle výběru i s horkou polévkou přišly po výletech k chuti. Cestou z Jablonce jsme se zastavili v městě Bílina, které nás příjemně překvapilo. Má krásné náměstí a pěknou promenádu kolem řeky. 

Nad městem ční hora Bořeň, která nás už při dřívějších cestách lákala k výstupu. Teď jsme měli čas a výstup uskutečnili. V tom horku to byl opravdu zážitek, naštěstí vedla cesta částečně listnatými lesy. Směrem k vrcholu už to bylo lezení po skále, ale kruhový výhled stál za to. Viděli jsme Bílinu, Teplice, celý pás Krušných hor a také doly a elektrárny.  Sestoupili jsme dolů a přes lázně Bílina došli k autobusu. Jeli  jsme přes Most a Chomutov do Jáchymova a potom už nahoru na Boží Dar do výšky 1000 m n.m. na ubytování. Počasí nám přálo, takže jsme ještě po večeři vyšli na prohlídku městečka, někteří šli na procházku po slatích. Celá zpráva zde: Bozi-dar-24-28-6-2020


 
 
 
 
 
 
 

Slavonice na kole

Do Slavonic jsme měli jet už v květnu, ale kvůli koronaviru jsme museli zájezd zrušit. V červnu už byla situace dobrá, bylo povoleno  ubytování  i cestování autobusem. Vyjeli jsme tedy 10. 6. 2020 s naloženými koly na pětidenní pobyt, a to za slušného počasí směrem na Telč. Cestou přibývalo oblačnosti a před Telčí začalo pršet. Dojeli jsme do Telče a rozhodli se, že na kola nejedeme a prohlédneme si město, které je určitě hezké i v dešti. Šli jsme na prohlídku zámku, zámeckého parku s nejstarším stromem 800 let a historického centra , které je od roku 1992 pod ochranou UNESCO. Prošli jsme se kolem Štěpnického rybníka a najedli se v četných restauracích. Odpoledne jsme odjeli do Slavonic na ubytování v centru města. Bylo sice trochu skromné, ale zatopili nám, tekla horká voda, vše bylo čisté a místo se našlo i pro naše kola.

Celý článek: Slavonice-ii-10-14-6-2020


 
 
 
 

Čtvrteční výlety v době koronavirové

Kvůli zlému koronaviru jsme museli zrušit šest čtvrtečních výletů v březnu a v dubnu. Ke konci dubna se situace zlepšila, a proto jsme se rozhodli, že budeme ve výletech pokračovat. V květnu nám odpadly i vícedenní zájezdy a tak jsme chodili každý čtvrtek i v květnu.

Začali jsme 30. dubna 2020, byli jsme jen čtyři, ale pěkně jsme si to užili. Šli jsme z Příchovic přes rozhlednu Štěpánka do Vysokého n. Jiz. Bylo pěkné počasí, žádní turisté, všude klid, krásné výhledy na Krkonoše.  Štěpánka i chata byly zavřené, posvačili jsme z vlastních zásob a pokračovali přes Mexiko na Prdek. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že mají otevřené okénko. Dali jsme si prdecké pivo z jejich minipivovaru a protože to bylo první točené po dlouhé době, dali jsme ještě jedno. Do Vysokého už to bylo většinou z kopce. Na náměstí byla otevřena cukrárna, dali jsme si něco sladkého do ruky a pospíchali na autobus. Celý článek zde...


 
 
 
 
 
 
 

A přece se chodí! Jablonecký jarní pochod se nakonec uskutečnil, i když trochu jinak

Navzdory době, která kvůli ochraně proti koronaviru nepřeje společným akcím, se členové Přátel přírody v Jablonci nad Nisou rozhodli, nenechat padnout 16. ročník svého tradičního Jarního mezinárodního pochodu.

Vypravili se, jak bylo původně  plánováno, v sobotu 2. 5. na vycházku Riegrovou stezkou podél řeky Jizery. Jarní pochod to skutečně byl, i když spíše aprílový než květnový. V souladu s pravidly koronaochrany, se skupinka menší než 10 osob setkala na své cestě se slunečními paprsky, dešťovými přeháňkami, ale také s ledovými padajícími kroupami.

Mezinárodní jejich pochod oproti tomu letos nebyl, ani přátelé z Olomouce nemohli do severních Čech přijet... Fotografie z cesty by tedy pro všechny měly být nejen dokumentací, ale současně pozvánkou na příští rok.

Jablonečáci si naplno užili první svobodný společný výlet po třech měsících. Zdraví všechny své přátele na dálku a těší se na viděnou určitě už dřív, než za rok!

Těšme se na 17. ročník Jabloneckého jarního pochodu 2021!

3. 5. 2020, Sylvie Staňková

Ještě jsme to stihli: Dojmy ze dvou předjarních Čtvrtečních výletů jabloneckých Přátel přírody

Celou zimu jsme se těšili na čtvrteční výlety. Konečně přišel březen a tak jsme se první čtvrtek setkali na nádraží s tím, že pojedeme vlakem do Liberce a do Křižan. Vlak měl ale zpoždění, prý strojvůdce projel výhybkou na červenou  a vlak stojí. Zpoždění mělo být alespoň půl hodiny, vlak do Křižan bychom tedy nestihli.

Vedoucí výletu Vlaďka čekala v Liberci a měla čas vymyslet jinou variantu. Když konečně vlak přijel, jeli jsme do Liberce a odtud hned autobusem na Výpřež. Tam byl ještě sníh, ale postupně ho ubývalo. Šli jsme raději po cyklostezce než po turistické cestě a udělali jsme dobře, bylo po dešti a všude bláto. Cestou jsem si užívali krásné výhledy dolů do kraje. Dorazili jsme do Křižanského sedla, prohlédli si Pietu z r. 1766  a trochu si odpočinuli.

Potom už po původně plánované cestě na rozcestí u Pruského kříže, zde někteří poseděli, ostatní si trochu zašli k Jeřmanské skále neboli Cikánskému převisu. Zde bylo osídlení již v době kamenné před 6000 lety. Společně jsme pokračovali po červené značce do Janova Dolu, k Jenišovskému rybníku a k pramenu řeky Ploučnice. Cílem naší cesty byla Osečná a hostinec U slunce. Tam jsem počkali na linkový autobus a odjeli do Liberce a domů. Nachodili jsme celkem  15 km, bylo to trochu více, než bylo plánováno, ale všech 19 účastníků bylo  spokojeno, že se výlet uskutečnil.

Další březnový čtvrtek byl krásný jarní den. Jeli jsme vlakem do Líšného a odtud pěšky po cyklostezce kolem Jizery. Cesta vedla přes Malou Skálu, kolem Boučkova statku a přes most pro cyklisty přes Jizeru. V Rakousích jsme přešli po železničním mostě na druhou stranu řeky a pokračovali do Dolánek. Někteří úspěšně na poslední chvíli chytili vlak do Turnova, ostatní šli ještě kus pěšky. Do Jablonce jsme dojeli autobusem přes Frýdštejn.

A další dny už jsme na výlety jenom vzpomínali, protože hned večer byl vyhlášen nouzový stav kvůli koronaviru, takže nám nezbývá, než se těšit na lepší časy. Už aby to bylo!!!!!!!!!


 
 
 
 
 
 

Vánoční dílnička pro prarodiče s vnoučaty zaplnila klubovnu

Nestává se často, že by v klubovně Přátel přírody v Jablonci nestačily židle. Snad jen při vánočním posezení v prosinci, ale to bude letos až ve středu 11. 12. 2019. Přesto už tuto středu, 4. prosince, klubovna praskala ve švech. Sešli se tu babičky a dědové s vnoučaty k vánočnímu tvoření. Ještě, že děti nejraději pracují u stolů ve stoje – židle tedy stačily. Spotřeba materiálu byla ale neplánovaně veliká, protože dětských účastníků se sešlo 25. A tak se chvílemi i improvizovalo. Tety Sylva a Světlana dělaly, co mohly, teta Dáša probrala šuplíky a narychlo vypomohla, jak se dalo. Bylo to akční, živé a veselé odpoledne. Tak tedy šťastné a veselé všem!!


 
 
 
 
 
 
 

Toto byl náš listopad: čtvrteční výlety i adventní výjezd do Náchoda

V listopadu 2019 nás naše čtvrteční turistické výlety vedly nejprve z Vrkoslavic přes Čertův kámen do Vratislavic, následoval zasněžený výlet z Bedřichova do Liberce. Ve druhé půlce měsíce jsme navštívili naučnou stezku Mojžíšův pramen - Císařský kámen a poslední výlet vedl ze Smržovky do Maxova, kde je oblíbená restaurace U Toníčka. Tímto jsme dokončili 10. ročník  čtvrtečních výletů. Za tuto dobu bylo připraveno a uskutečněno přibližně 180 výletů do okolí Jablonce, Liberce, ale i do Jizerek a Polska,  do Českého ráje  a do Lužických hor i kraje pod Ještědem. Při délce výletů 10 - 15 km jsme nachodili něco mezi 1800 - 2700 km. Podrobněji k listopadovým čtvrtečním výletům: Listopadove-ctvrtecni-vylety-2019.

V sobotu 30. listopadu 2019 proběhl tradiční autobusový zájezd za adventní atmosférou. Tentokrát jsme vybrali město Náchod. Jeli jsme tam se zastávkou v polských lázních Kudowa. Co vše jsme na adventním zájezdu viděli? Zde: Vanoce-nachod-30-11-2019


 
 
 
 
 
 
 

Drobné střípky z říjnové činnosti: Čtvrteční výlety, houby a malináče

Třetího října byl naplánován výlet na Ořešník. Deštivé počasí odradilo většinu zájemců a výletu se účastnili pouze tři Přátelé přírody. Ale měli štěstí, protože v kraji za Jizerkami nepršelo a tak se jim podařilo zdolat Ořešník, Štolpich i Hajní kostel.

Ve čtvrtek 10. října jelo 13 členů do Polska do Jakuszyc. Trasa vedla kolem řeky Kamenice a Kamenického vodopádu a Harachovou cestou k Mumlavskému vodopádu. Podle slov Heleny, která výlet vedla, začalo cestou pršet, doslova lejt jako z konve, ale všichni došli do Harrachova k autobusu.

Další čtvrtek bylo počasí nádherné, asi i proto se účastnilo 21 lidí, kteří se těšili na trasu v okolí Cvikova. Šli podzimními lesy přes Lesní divadlo, Drnovec, Mařeničky a Kalvárii zase do Cvikova. Někteří si cestu zkrátili a spíše se věnovali sbírání hub.

Do kraje Karoliny Světlé se vypravilo 24. října 15 našich členů. Cesta vedla z Českého Dubu do Vlčetína a přes Hlubokou k hospodě U Šámalů na Ještědském hřebeni. Potom už následoval sestup do Pilínkova na vlak.

Poslední říjnový čtvrtek byl zase krásný podzimní den. K autobusu přišlo 15 přátel a dojeli do Borku. Odtud kolem rybníků Vidlák, Věžák a Nebák do Borku nebo do Ktové. Tam nasedli zase na vlak do Turnova a Jablonce.

Padesátka turistů objevovala Konecchlumí a Holovousy

V sobotu 5. října  jsme jeli autobusem se 48 členy od vedením manželů Staňkových do Konecchlumí a navštívili zdejší barokní kostel sv. Petra a Pavla. Provázela nás paní starostka a vyprávěla nám o záchraně kostela, který byl po revoluci ve špatném stavu a jen díky iniciativě občanů byl zrenovován. Obec plánuje i jeho převzetí do svého vlastnictví. Pověděla nám o křížové cestě Vladimíra Komárka, která je v kostele umístěna. Jezdí se na ni podívat obyčejní lidé i odborníci z celého světa. I my jsme měli možnost si ji podrobně prohlédnout a poslechnout si informace o její historii.

Potom jsme se vydali na kopec nad kostelem, na němž je umístěna socha lva  - je to památník Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí, který byl  jedním z 27 českých pánů popravených  21. června 1621 na Staroměstském náměstí. V Praze na Břevnově je po něm pojmenována ulice „Konecchlumského“. Pokračovali jsme lesem, trochu poprchávalo, ale alespoň  byly vidět houby, kterých někteří cestou nasbírali i několik kilogramů.

Došli jsme do našeho cíle - vesnice Holovousy. Tam pořádají každým rokem slavnosti  holovouských malináčů.  Bylo tam spousta stánků s jídlem, pitím, koláči,  a hlavně jablky a pěkný program pro dospělé i děti. Také bylo možno navštívit Ovocnářský výzkumný institut a výstavu mnoha druhů jablek, které se zde pěstují. Toho jsme využili a schovali se zde před deštěm a ohřáli se. Domů jsme jeli spokojeni s dojmy a s plnými taškami hub a malináčů.


 
 
 
 
 

Prodloužený záříjový víkend na Vranovské přehradě

Pro tento zájezd, kterého se v termínu 25. - 29. září 20149 zúčastnilo 40 turistů, jsme zvolili ubytování v bývalém rekreačním středisku Královopolských strojíren Králinda v Podhradí na Dyji. Ubytování bylo skromné, ale snídaně i večeře chutné a vydatné. Původní předpovědi o deštivém počasí se každý den měnily k lepšímu a téměř celý pobyt jsme si užívali podzimního sluníčka.

Ve středu ráno jsme naší Karosou jeli přes Kolín a Jihlavu do Jezdovic u Třeště . Prohlédli jsme si starý kamenný most s třemi oblouky z režného zdiva, který je jedním z nejstarších na Moravě. Po zelené značce jsme se vydali do Národní přírodní rezervace Velký Špičák s původními jedlovými bučinami. U hájovny jsme viděli památné stromy – jedle douglasky tisolisté, staré kolem 150 let. Tyto stromy jsou druhé nejvyšší jehličnany na světě (po sekvoji). Někteří šli až na Šibeniční vrch a sešli z něho do města po Křížové cestě z r. 1878. Město Třešť je plné zajímavých památek, ale je trochu zanedbané. Pěkně upravený je zámecký park, který je kulturní památkou. Renezanční  zámek patří Akademii věd ČR, která jej používá jako hotel, proto je nepřístupný. Město je  proslulé svými betlémy, je zde i jejich muzeum. Navštívili jsme staré židovské město s Kozím pláckem a  viděli rodný dům J.A.Schumpetera-po emigraci do USA se stal  jedním z předních ekonomických teoretiků. Dále dům lékaře Siegfrieda Loewyho, u něhož často pobýval jeho synovec Franz Kafka. Někteří navštívili i dva velké kostely –gotický  farní kostel sv. Martina a goticko-renezanční kostel sv. Kateřiny Sienské. Po náročném dni jsme odjeli na ubytování do Podhradí na Dyji. 

Celý článek: Vranov-25-29-9-2019


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Příspěvek českých Přátel přírody kolegům z Bosny už má konkrétní výsledek

    14.9.2021

    Img_20210826_154840_resize Výtěžek loňské Mikulášké sbírky mezi členy našeho spolku směřoval na podporu projektu bosenských Přátel přírody ze Srebrenice, kteří budují ekologickou vesničku v místech bývalé osady Kasapic. Nyní jsme dostali zprávu, že z našeho příspěvku byla postavena replika vodního mlýna na potoce protékajícím vesničkou. Ještě je třeba jej vybavit strojním mechanismem a obnovit přívodní kanál z potoka, ale základ už je znát.

    Není nad to, když je rychle vidět, že vybrané peníze pomohly konkrétní věci!

  • Znáte svou uhlíkovou stopu? Nyní si ji můžete spočítat díky nové uhlíkové kalkulačce

    14.9.2021

    241671386_4414380928629894_523957236731664042_n Britská ambasáda v Praze podpořila vznik nové uhlíkové kalkulačky, díky níž si všichni můžeme spočítat svou uhlíkovou stopu a následně provést kroky potřebné k dosažení uhlíkové neutrality. Kalkulačku vyvinuli experti s CI2 o. p. s., kteří se tématu dlouhodobě věnují. Je volně k dispozici na www.uhlikovastopa.cz, kde si ji můžete vyzkoušet.

    V pondělí 20. září od 15 hodin je ke kalkulačce na FB veřejný webinář. Připojit se lze bez předchozí registrace zde.

  • Pojeďte s Malou liškou na adventní zájezd do Norimberka

    27.8.2021

    Advent-bajororszagban_13 Počátek prosince je v bavorském Norimberku kouzelným časem vánočních příprav. Norimberský adventní trh je 400 let starý a patří k nejpopulárnějším v Evropě. Poprvé se tu prodávalo už v roce 1628. 

    Po jednom kvůli covidu vynechaném roce nabízíme opět na 4. - 5. prosince 2021 náš osvědčený model: v sobotu odpolední provázenou prohlídku kulturních a historických pamětihodností města, po setmění volno na adventní zážitky na trzích a v neděli dopoledne příležitost na nákupy či procházky Norimberkem s vánoční atmosférou. Podrobnosti k ubytování a programu najdete v propozicích zájezdu.

« Novější | Starší »