Konec prázdnin v Bílých Karpatech:
putování zvlněnou krajinou s loukami a stromy
Zájezdu Přátel přírody z Jablonce nad Nisou do oblasti Bílých Karpat, který proběhl 18. - 22. srpna, se zúčastnilo 35 spokojených členů. Zprávu o něm podává vedoucí zájezdu i celé jablonecké organizace, Drahomíra Jotovová:
Na pěší zájezd jsme vyjeli do oblasti nádherného pohoří Bílých Karpat. Nejvyšší kopec-Velká Javořina je sice jen 970 m vysoký, ale nástupy a sestupy jsou v celém pohoří značné. K tomu se přidala ještě velká vedra, chodili jsme i za teploty 34 st.C. Tomuto počasí jsme přizpůsobili i program , vyjížděli jsme brzy ráno, prošli připravenou trasu a na jejím konci jsme se koupali na místních koupalištích nebo dojeli na naše ubytování a strávili odpoledne ve vodě nebo ve stínu. Ubytování bylo v chatkách pro dvě osoby, v areálu byla restaurace, o jídlo se tedy staral každý sám. Volný čas a večery jsme trávili na koupališti a u táboráku.
V sobotu jsme ráno vyjeli z Jablonce a po šesti hodinách dorazili do Tasova, z něhož byl připraven kratší pohodový výlet. Ten se ale díky vedru a otevřenému prostoru změnil na dosti obtížný. Vyšli jsme na hřeben a šli přes louky na rozhledny Šumárník a Travičná. Uvítali jsme vykoupání a odpočinek na koupališti Lučina.
V neděli nás autobus vyvezl na parkoviště pod Javořinu, díky tomu jsme ušetřili dobré tři kilometry výstupu. Ten byl poměrně snadný, asi po hodině jsme byli na vrcholu. Naposledy jsme ho navštívili v roce 2009, kdy jsme byli na kole ve Strážnici. Byli jsme překvapeni, jak je vrchol zarostlý a neupravený. Přesto bylo pěkně vidět na českou i slovenskou stranu. Po osvěžení na Holubyho chatě jsme pokračovali po hřebeni bukovým pralesem na rozcestí. To byla ta pěkná část cesty. Zato sestup do Květné byl hodně náročný, cesta byla vymletá a prudká. Naštěstí v Květné je koupaliště, kde jsme se najedli a vykoupali.
Další den jsme autobusem dojeli do vesničky Lopeník. Odtud jsme šli po pěkné cestě na Malý a Velký Lopeník 911 m, vystoupali na rozhlednu a užili si výhledy na okolní kopce. Sešli jsme na Lopenické sedlo a přes louku mezi stádem krav vystoupali na Mikulčin vrch. Je to pěkné zimní středisko ve výšce téměř 800 m. V restauraci jsme zakončili naše putování a odjeli na ubytování.
V úterý nás čekal nejtěžší výlet na Javorník. Cestou jsme ještě zastavili u zámku Nový Světlov v Bojkovicích a prohlédli si jeho exteriér a park. Zámek je postaven ve stylu tudorovské gotiky. Dojeli jsme do Šanova a náš řidič nám opět ušetřil alespoň dva kilometry cesty, zajel s námi až k lesu. Tam jsme si prohlédli pomník Letecké srdce, který byl postaven na památku letecké bitvy 29.8.1944, v níž zahynulo devět amerických letců. Vystoupali jsme na místo Na Koncích a šli po hranici Třešňovou cestou na Čerešnienky. Z nich už byl jen kousek cesty na 783 m vysoký Javorník, kde jsme opustili hranici a sestupovali po značce a cyklostezce do Štítné nad Vláří. Tam někteří využili místní koupaliště, ostatní strávili zbylý čas v restauraci. V COOPu jsme nakoupili buřty a další potřebné věci na opékání a večer strávili u ohně.
Ráno po naložení zavazadel jsme odjeli do Luhačovic. Prošli jsme se kolem přehrady a prohlédli si lázeňské domy, prameny, lázeňskou kolonádu a odpoledne nastoupili do našeho autobusu a v pořádku dojeli domů.
Dojmy-krásné bukové lesy, pěkné trasy po kopcích, pod nimi zvlněná krajina s loukami a stromy.
čtvrtek 25 9. až neděle 28. 9. 2025 
.
.
.