Národní park Dunajské luhy: Zelená stuha spojující Vídeň s Bratislavou

Karte_nationalpark_donau_auen Dsc00447 Určitě jste netušili, že jen těsně za hranicemi Česka, směrem na Vídeň, se rozkládá téměř 100 kilometrů čtverečních nedotčené panenské přírody. To je Národní park Donau-Auen (Dunajské luhy), kam můžeme vstoupit z vídeňské strany hned za hranicí města – kam se dá dojet městkou hromadnou dopravou. Z bratislavské strany se území nachází na soutoku Dunaje a řeky Moravy. A na délku má neuvěřitelných 36 kilometrů, což je přesně vzdálenost mezi dvěma hlavními městy našich sousedů.

Počátek národního parku nemusíme hledat zas tak daleko v historii. Vyhlášen byl teprve v roce 1996, ale chráněnou krajinnou oblast jsme mohli navštívit už od roku 1978 na okraji Vídně.  Za bezprostředním vznikem Národního parku Donau-Auen stála kupodivu stavba vodní elektrárny v této, dosud neregulované, části Dunaje. Proti tomu se ale postavila celá řada ekologických i občanských sdružení, a udělali tak jedině dobře.

Po roce 1996 byl tok řeky navrácen do původního koryta, které od 19. století prošlo řadou změn a stavebních úprav. Meandry a slepá ramena byla odkryta a obnovena, bylo zastaveno kácení lužních lesů, a pozměněny plány protipovodňových opatření. Po těchto úpravách byla objevena celá řada ryb a obojživelníků, o kterých se v době plánování výstavby vodní elektrárny vůbec nevědělo. Dnes tak mokřady a lužní lesy hostí 800 druhů zelených rostlin, 30 druhů savců, šedesát druhů ryb a více než dvacet druhů obojživelníků a plazů. Z divácky nejzajímavějších živočichů jmenujme například čolka dunajského, želvu bahenní, blatňáka, orla mořského, ledňáčky a bobry.

Hlavním posláním národního parku je zachování živočišné a rostlinné rozmanitosti regionu, péče o významnou krajinnou a mezinárodní scenerii, a udržení cenného území s jedinečnou a vzácnou přírodou. A také je to báječné místo pro rodinné výlety do nezkažené přírody – a to hned za dvěma největšími středoevropskými městy. Za návštěvu stojí také dvě nejznámější informační centra, moderní Nationalparkhaus Wien-lobAU a zámek Orth an der Donau.

Radek Hrachovec, 9.5.2018

Zdroje: wiki, www.donauauen.at

Radek byl jedním ze tří členů našeho spolku, kteří se spolu s kolegy z Rumunska, Itálie, Rakouska a Belgie zúčastnili ve dnech 27. - 29. dubna 2018 semináře pořádaného Mezinárodními Přáteli přírody právě v Domě Národního parku (Nationalparkhaus) Donau-Auen a jeho blízkém okolí. Jeho tématem bylo začleňování lidí s tělesným handicapem do outdoorových aktivit pořádaných našimi organizacemi. Projekt byl podpořen z programu Evropské unie ERASMUS+.

Jak připravit zážitky v přírodě pro lidi s handicapem i bez, jsme se učili ve Vídni

Nevidomý či vozíčkář na turistickém výletě pořádaném Přáteli přírody? Někde to není problém už teď, jinde se toho stále ještě bojíme. Překonat obavy organizátorů, jestli zvládnou propojit potřeby "běžných" účastníků našich akcí se zájemci s tělesným handicapem, pomáhá projekt "Naturefriends' Sports for All" (Sporty Přátel přírody pro všechny), na kterém se podílejí organizace Přátel přírody včetně Česka spolu s organizacemi lidí s postižením. Ten je podpořen Evropskou unií z programu Erasmus+. 

O víkendu 28. - 29. dubna proběhl ve Vídni první seminář v rámci projektu, kordinovaného Naturefriends International. Tématem semináře bylo zapojování lidí bez i s tělesným omezením do společných turistických aktivit. Mezi 15 účastníky z pěti evropských zemí byla i trojice našich členů, a to Jana Goláňová, Radek Hrachovec a Hynek Pečinka z olomoucké skupiny Malá liška. Brzy na podzim je pak čeká ještě jeden workshop v Belgii. Získané dovednosti pak předají na semináři (či několika), který zorganizujeme pro organizátory z našich českých skupin někde u nás.

Fotky z vídeňského semináře najdete zde. Potvrdí, že šlo především o hodně praxe a teorii jen tu nejnutnější.

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

 ----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Ještě jsme to stihli: Dojmy ze dvou předjarních Čtvrtečních výletů jabloneckých Přátel přírody

    26.3.2020

    Celou zimu jsme se těšili na čtvrteční výlety. Konečně přišel březen a tak jsme se první čtvrtek setkali na nádraží s tím, že pojedeme vlakem do Liberce a do Křižan. Vlak měl ale zpoždění, prý strojvůdce projel výhybkou na červenou  a vlak stojí. Zpoždění mělo být alespoň půl hodiny, vlak do Křižan bychom tedy nestihli. Vedoucí výletu Vlaďka čekala v Liberci a měla čas vymyslet jinou variantu. Když konečně vlak přijel, jeli jsme do Liberce a odtud hned autobusem na Výpřež. Tam byl ještě sníh, ale postupně ho ubývalo. Šli jsme raději po cyklostezce než po turistické cestě a udělali jsme dobře, bylo po dešti a všude bláto. Cestou jsem si užívali krásné výhledy dolů do kraje. Celý článek...

  • Sousedé mají o sobě vědět. Přátelé přírody z Česka a Saska navázali vzájemný kontakt a domlouvali příští spolupráci

    15.3.2020

    První březnový víkend letošního roku patřil dlouho dopředu připravovanému setkání zástupců spolků Přátel přírody z Česka a německého Saska, které kromě členství v témže hnutí spojuje i společná státní hranice. Ve dnech 6. - 8. 3. 2020 v Naundorfu na okraji Národního parku Saské Švýcarsko desítka českých a jednou tolik saských Přátel přírody vzájemně představilo své spolky i místní skupiny, debatovalo o problémech, které jsou jim společné, prezentovalo své osvědčené projekty a přemýšlelo nad možnostmi další spolupráce svých členů na zemské i místní úrovni. Šlo vlastně o první setkání sousedů, jež spojuje společná hranice, počítáno od 90. let 20. století, kdy došlo k obnovení činnosti hnutí Přátel přírody v Československu a v bývalém Východním Německu. Více...

  • Nad fujavicí jsme zvítězili a utajenou krásu Města Albrechtic objevili

    10.3.2020

    Mala_liska_dvojrozhledna_2020-040-1 Ač předpověď pro daný den a dané místo nebyla nic moc, sešlo se nás v sobotu 29. února celkem 13 lidiček - 9 lišek, jedna pololiška (vnučka Míša) a 3 mimoliščí účastnice. Přesun byl hladký, a tak jsme podle plánu vystoupili v Linhartovech, kde nás překvapil velký fičák a úžasně staré nádraží. Chtělo to první společnou fotku. Pak jsme se vydali k zámku a po cestě nám Zdenka řekla zajímavosti o místním kostele. V zámku na nás čekal kastelán pan Hrubý a my nestačili zírat. Nejenže přijel na kole v tom počasí, ve svém věku 66 let, až z Krnova. My jsme čekali nějakou rychloprohlídku a nějaké dvě místnosti, ale on se na nás vyřádil. Více...

« Novější | Starší »