Pomohli jsme s uspořádáním hornolužických Dnů turistiky

Němečtí Přátelé přírody, neboli NaturFreunde, pořádají každým rokem vždy v jedné spolkové zemi týdenní cyklus pěší turistiky Bundeswandertage (Spolkové turistické dny) pro účastníky z ostatních spolkových zemí. Cílem je pozvat milovníky turistiky k sobě „domů“ a ukázat jim kouzlo svého kraje. O něco podobného se vlastně snažíme i my v Česku, když organizujeme podzimní Setkání Přátel přírody. Na rozdíl od našeho teprve sedmého Setkání, které se na letošek chystá, se v Německu, konkrétně v Horní Lužici, letos od 2. do 9. června konal už 39. ročník turistických dnů. Východiskem bylo tentokrát městečko Seifhennersdorf, které hraničí s českým Varnsdorfem. Organizace se ujali naši sousedé, Přátelé přírody ze Saska v čele s Hubertem Höferem z Drážďan. Jako heslo akce si zvolili „Lust auf Lausitz“ - volně přeloženo „Zalíbení v Lužici“ - a připravili na týden celkem 35 turistických tras a exkurzí. Každý účastník si mohl program sestavit podle svého zájmu. 

Horní Lužice plynule přechází do horských příhraničních masivů severních Čech, a proto se přímo nabízelo vypravit se i do našich končin. Saští přátelé, se kterými jsme prošli už mnoho cest našeho Euroregionu, nás požádali o pomoc a my jsme neváhali a připravili jsme pro ně dvě trasy na našem území. První vycházku jsme vedli do Jizerských hor, kde jsme s hosty vystoupili hned na tři historické rozhledny typické pro náš kraj. Závěr výletu nemohl být nikde jinde než na „Presidentské chatě“, kterou si pro své potřeby vlastním úsilím vybudovali Přátelé přírody z Liberecka a slavnostně ji otevřeli v roce 1929. Druhá česká trasa vedla po Ještědském hřebeni a měla téma moderní architektura v souladu s přírodou. Počasí nám nebylo nakloněno, vrch Ještěd se zahalil mlhou a krásné výhledy zůstaly jen na úrovni slibů. Cesta byla však o to romantičtější a náladu jsme si pokazit nenechali.

Ohlasy účastníků „Wandertage“, jak je můžeme sledovat na sociálních sítích, jsou veskrze pozitivní, a tak máme radost, že jsme také přispěli dobré věci. A opět se potvrdilo, co říká s oblibou náš německý kamarád Herbert: Evropa se zcela přirozeně, bez ohledu na politiky, propojuje odzdola.

Sylvie Staňková, Přátelé přírody Jablonec nad Nisou, z. s.

20. 6. 2018


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

 ----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

  • Odešla Trudis Linková z libereckých Přátel přírody

    15.4.2020

    Na začátku měsíce jsme se dozvěděli, že dne 4. dubna 2020 navždy odešla paní Trudis Linková, která stála u znovuobnovení hnutí Přátel přírody v severních Čechách, k němuž došlo v prvních letech po Sametové revoluci. Trudis v rámci našeho hnutí pracovala především s mládeží a navazovala zahraniční spolupráci mezi Přáteli přírody na druhé straně společné česko-saské hranice. Byla dlouholetou předsedkyní liberecké skupiny našeho spolku, která se s ní teď loučí a vzpomíná.

  • Bulletin Přátelé přírody - pozitivní zprávy pro špatnou dobu

    30.3.2020

    Beze-jmena Druhé letošní číslo našeho elektronického bulletinu nemohlo počkat o měsíc déle, kdy by měl správně vyjít. Důvodem je aktuální doba, takzvaná koronavirová, která vyžaduje i jiné informace než k tématu epidemie, jichž je kolem nás neustále víc než dost.

    Proto vám dnes přinášíme i jiné zvěsti, a to z našeho spolkového života. Ten sice nyní vlivem vládních opatření stojí, ale doufejme, že ne nadlouho a že se o to víc rozvine, až omezení skončí. Už aby to bylo!

    Náš bulletin si přečtěte zde.

  • Ještě jsme to stihli: Dojmy ze dvou předjarních Čtvrtečních výletů jabloneckých Přátel přírody

    26.3.2020

    Celou zimu jsme se těšili na čtvrteční výlety. Konečně přišel březen a tak jsme se první čtvrtek setkali na nádraží s tím, že pojedeme vlakem do Liberce a do Křižan. Vlak měl ale zpoždění, prý strojvůdce projel výhybkou na červenou  a vlak stojí. Zpoždění mělo být alespoň půl hodiny, vlak do Křižan bychom tedy nestihli. Vedoucí výletu Vlaďka čekala v Liberci a měla čas vymyslet jinou variantu. Když konečně vlak přijel, jeli jsme do Liberce a odtud hned autobusem na Výpřež. Tam byl ještě sníh, ale postupně ho ubývalo. Šli jsme raději po cyklostezce než po turistické cestě a udělali jsme dobře, bylo po dešti a všude bláto. Cestou jsem si užívali krásné výhledy dolů do kraje. Celý článek...

« Novější | Starší »