John Muir – muž, jehož památku nejlépe oslavíte výpravou do divočiny

S0952-header „Tisíce unavených, přecivilizovaných lidí s otřesenými nervy začínají zjišťovat, že jít do hor znamená vracet se domů. Že divočinu člověk potřebuje,“ prohlašoval už bezmála před 200 lety John Muir, ve Skotsku narozený americký přírodovědec a spisovatel, jenž stál u kolébky hnutí na ochranu přírody.

Byl jedním z prvních zastánců myšlenky ochrany divočiny formou národních parků a ve své době jejím nejvýraznějším mluvčím. Už jako dítě si vytvořil hluboký vztah ke světu přírody a byl celý život na fyzické i duchovní cestě plné zkoumání, zjevení, útrap a zázraků. Prohlašoval, že přírodu je třeba chránit, ne pro náš užitek, ale kvůli ní samotné. Letos uplynulo 182 let, co se narodil, ale jeho myšlenky jsou aktuální dodnes.

John Muir (1838 - 1914) byl jeden z nejvýznamnějších Skotů v historii. Farmář, vynálezce, botanik, geolog, průzkumník, horolezec, spisovatel a průkopník ochrany přírody. Jeho knihy, eseje a sbírky dopisů, ve kterých popisoval své zážitky z přírody, především z kalifornského pohoří Sierra Nevada, získaly ohromnou popularitu mezi čtenáři všech generací nejprve v Americe, později i jinde ve světě. Jeho aktivismus pomohl pro příští generace zachránit divočinu Yosemitského údolí a další významné lokality, jež se za jeho života staly prvními americkými národními parky a jedněmi z prvních na světě.

„Jako malý jsem měl rád všechno divoké – místa i tvory. A celý život je mám rád víc a víc“

John_muir_washington_column John Muir se narodil 21. dubna 1838 ve východoskotském městečku Dunbar. V roce 1849 se se svou rodinou přestěhoval na Wisconsinskou farmu. Muirův otec, putovní presbyteriánský kazatel, s ním tvrdě zacházel a trval na tom, aby si zapamatoval Bibli slovo od slova. John tak byl v jedenácti letech schopen spatra odrecitovat tři čtvrtiny Starého zákona a Nový zákon celý.

Muir vystudoval botaniku a geologii na Wisconsinské univerzitě a projevil se u něj přirozený smysl pro vynálezy. V roce 1867, poté co se zotavil z pracovního úrazu, po kterém na několik měsíců oslepl, ukončil slibnou kariéru v průmyslu a vydal se pěšky z Indiany na Floridu. Během svého 1500 kilometrů dlouhého putování pořídil mnoho botanických náčrtků. Z pobřeží Floridy odplul do Kalifornie a nastoupil další pěší pouť ze San Francisca do pohoří Sierry Nevady – „přejasných hor“, během které na celý zbytek života „bezpodmínečně podlehl přírodě“.

„Hory mě volají a já musím jít“

Jak sám poznamenal, „byl ohromen krajinou, šplhal po strmých útesech, aby se blíže podíval na vodopády." Později se vrátil do Yosemite a pracoval jednu sezónu jako pasák ovcí. Vystoupal na řadu hor a vyrazil po staré stezce vedoucí po dně Krvavého kaňonu k jezeru Mono. V roce 1869 vzal práci na stavbě vodní pily J. M. Hutchingse v Yosemitském údolí. Volný čas trávil touláním po Yosemitech a vypracoval vědeckou teorii, že údolí bylo vymodelováno ledovcem. Muir cítil duchovní spojení s přírodou; věřil, že lidstvo je jen jednou částí propojeného přírodního světa, nikoli jeho pánem, a že příroda je Božím zjevením.

Roku 1873 se přestěhoval do Oaklandu, aby kázal své evangelium přírody. Psal články do předních časopisů, které ho proslavily na národní úrovni. Oženil se a rodinnou farmu manželky v Martinez v Kalifornii proměnil na prosperující sady. Stále ho to ale táhlo zpátky do divoké přírody, a tak odcestoval do aljašské Ledovcové zátoky a do státu Washington, do kraje, jemuž vévodí nebezpečná sopka Mount Rainier. Jeho spisky z těchto cest upoutaly celonárodní pozornost na další dvě oblasti, které byly později vyhlášeny národními parky.

Muir se také veřejně zasazoval za ochranu Zkamenělého lesa a Velkého kaňonu (Grand Canyon) v Arizoně. V roce 1890 byl díky jeho úsilí vyhlášen Yosemitský národní park a národní parky General Grant a Sequoia. Na jeho tehdejší snahy později navázali další aktivisté, kteří v jiných oblastech Spojených států požadovali chránit přírodu vyhlášením národních parků.

John-and-teddy „S každou výpravou do přírody získáš víc, než jsi hledal“

Své myšlenky propagoval na přednáškových cestách po Evropě (1893, 1895), kdy se pokaždé vrátil do svého rodného Dunbaru. V roce 1903 během světového turné navštíví Evropu, Asii, Dálný východ, Austrálii a Nový Zéland. V roce 1911 se vydává šířit své myšlenky do jižní Ameriky a do Afriky.

Za nejvýznamnější tábornický výlet v historii ochrany přírody lze pak považovat Muirovo třídenní táboření s prezidentem Theodorem Rooseveltem v roce 1903, během kterého přesvědčil Roosevelta, aby vrátil Yosemitské údolí a Mariposa Grove pod federální ochranu jako součást Yosemitského národního parku. Výlet s Muirem měl na Roosevelta trvalý dopad.

Muirovo poslední tažení, které mělo zabránit městu San Francisco ve stavbě přehrady a vytvoření obrovské vodní nádrže v Yosemitském údolí, skončila hořkou porážkou - federálním schválením projektu v roce 1913. Muir zemřel o rok později v Los Angeles, na Štědrý den, ve věku 76 let na zápal plic.

„Drž se blízko srdce přírody, vystoupej na horu nebo prožij týden v lese. Očistíš si duši.“

Na slavného rodáka milujícího přírodu ve Skotsku nezapomněli. Pojmenovali po něm dálkovou turistickou trasu. John Muir Way prochází v délce 215 km od západu na východ srdcem Skotska mezi Helensburghem a Dunbarem, kde se Muir narodil. Představuje původní skotskou krajinu, její průmyslové dědictví i současný městský život. Trasa lze v celé délce absolvovat pěšky, což trvá 9 - 11 dní, nebo za 4 - 5 dní na kole. Některé úseky jsou vhodné i pro jízdu na koni. Na stránku stezky vede tento odkaz.

Pokud se chcete o Johnu Muirovi dozvědět víc: https://www.jmbt.org.uk/about/life-legacy/. Z jeho knih vyšlo česky například Mé první léto v Sieře Nevadě (Paseka, 2015)

Hynek Pečinka

s využitím zdrojů z Wikipedia.org, PBS.org, jmbt.org.uk

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Fotosoutěž časopisu Naše příroda zná své vítěze

    20.1.2021

    Inf-000038-0999_05_4 Zajímá vás, kdo vyhrál tradiční fotosoutěž časopisu Naše příroda? Do pěti kategorií soutěže bylo zasláno více než 2 500 fotografií a jejich hodnocení dalo odborné porotě vážně zabrat.

    Do finále se dostaly opravdu ty nejlepší z nejlepších. Nejen výherní, ale i finální snímky, bude redakce postupně zveřejňovat na Facebooku časopisu Naše příroda. Všem fotografům patří poděkování za příspěvky a už se mohou těšit na další ročník soutěže, který odstartuje na podzim. Tady jsou vítězné snímky.

  • Heslo: Nedáme se! Jablonečtí Přátelé přírody se ve skromném počtu, ale přece, vypravili na svůj tradiční novoroční výšlap

    10.1.2021

    137236151_3893444927352614_5593273232837432286_o Další tradiční akce jablonecké skupiny Přátel přírody - Tříkrálový výstup na Královku - se letos nemohla konat. Přesto prapor PP statečně držíme dál! Vrchol Královky jsme v sobotu 9. ledna 2021 zdolaly ve dvou ženských dvojicích.

    Královka (německy Königshöhe) je jedna z nejznámějších kamenných rozhleden v Jizerských horách na kopci Nekras (859 m n. m.) v Janově nad Nisou, necelý kilometr od obce Bedřichov. Rozhledně a návrší se dříve říkalo Königova vyhlídka či Nekras. Byla postavena roku 1907.

  • Malá liška: Plánovat letos fakt nejde. I předvánoční vycházka k našemu dubu byla ve znamení změn

    29.12.2020

    Img_7401-1 Letošní vycházka k „Dubu Přátel přírody“, v sobotu 19. prosince, byla ve znamení změn. Tou první jsem byla já jako organizátor místo Hynka, který onemocněl. Druhou změnou bylo, že vycházka, původně plánovaná z Hlušovic, musela kvůli změně jízdního řádu a výlukám začít ve Chválkovicích. Jen je třeba vyzvednout lidi na původním místě srazu, na hlavním nádraží, a vysvětlit, že místo vlakem do Hlušovic pojedeme busem MHD do Chválkovic. Ale pak už to šlo jako po másle. Za sychravého počasí vyráží osm statečných.

    Více...

Starší »