Zprávy z průběhu projektu Voda základ života

Za_chrostiky_006   

  

Přátelé přírody z klubu Orsej prozkoumali jesenické říčky

Miroslava Šimarová, Klub přátel přírody Orsej, Krnov, www.pratele-prirody.cz

BRANNÁ, JESENÍKY - Počátkem října na závěr projektu Voda základ života se uskutečnila výprava krnovskéhoKlubu Přátel přírody Orsej do Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník. Na Šerák jsme využili lanovku a dál už jsme pokračovali pěšky, kolem předválečného štábního pěchotního bunkru a Hájenky Splav do Ostružné.

Druhý den jsme putovali podél řeky Branné, která  pramení v Rychlebských horách pod Smrkem, dále protéká obcí Ostružná. Na protějším kopci stojí soubor větrných elektráren. Chráněným územím Niva Branné jsme došli až k soutoku Klepáčovského a Brusného potoka. Podél Čertova mlýna a romantických skal k hradu Kolštejn do Branné.

"Water:Trails" campaign successful also in Czechia

Zdroj: http://www.water-trails.net/2013/10/28/water-trails/

Last autumn, four representatives of the Czech Naturefriends took part in the kick-off seminar to the “Water:Trails” campaign, which was organised by Naturefriends International in Spital am Pyhrn, Austria. After getting more familiar with the aims of the campaign and measures used to fulfil them, Naturefriends Czechia also joined the campaign and prepared a one-year project, supported by the Ministry of Agriculture of the Czech Republic.

Started in April, the Czech version of “Water:Trails” has been run by three local Naturefriends groups in three different regions of Czechia. The target group being mostly children in school age, the activities were also appreciated by adults who participated in some of the events. How does the campaign look like in Czechia?

Each of the local groups prepares at least 3 one-day events using the materials from the Water:Rucksack and some “local” stuff, too. The events are publicly promoted so that everyone who likes can join them. Several special localities were chosen, localities where there are rare species and that can be reached by public transport. Naturefriends Czechia wants to show that one can spend his/her free time in nature in a meaningful way, in good company, for a cheap price and without a need to travel by car.

The subjects of interest were the biotopes in the middle of wilderness as well as those next to a city’s borders; places where people rarely go or that are preserved as well as quite ordinary ones which are normally passed over. It showed the participants that nature is everywhere, not only somewhere in a forest.

There is also a special website to the project: www.pratele-prirody.cz/voda-zaklad-zivota with a short summary of the topic and methods, invitations to the events, press releases and good-practice examples, as well as some pictures taken at the events.

The project terminates in November when also the final report with good-practice examples will be published. But already now it can be said that the “Water:Trails” campaign has its friends within the Czech Naturefriends’ movement and will be continued by some other local groups that the Water:Rucksack will be passed on to for their own researches.

Ranská jezírka si zahrála v projektu Voda základ života

Marie Mertlíková, Klub přátel přírody Javory, Nové Město na Moravě, www.pratele-prirody.cz

KRAJ VYSOČINA - Ranská jezírka a rašeliniště byla dalším cílem naší "vodní" výpravy ve dnech 16. - 17. srpna 2013. Poněvadž v předcházejících dnech prošly Vysočinou velké bouřky a poměrně silná vichřice, rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem. Plně jsme si to však uvědomili až v lese, Ranskajez1 odkud už nebylo vhodné se vracet. Cesta k samotným jezírkům tak byla docela náročná a museli jsme být hodně opatrní. Přesto jsme jezírka našli, nafotili, vodu prozkoumali…

Zjistili jsme, že se tu vyskytují pakomáři, jepice, různé druhy šídel a vážek, ale také vodomil černolesklý a bruslařka obecná, z vodních rostlin pak lekníny bílé, žluté stulíky a rdesno obojživelné, na březích přeslička, kapraď, suchopýr pochvatý a rákosí. Od jezírek jsme pak pokračovali k rybníku Doubravníku, nad nímž pramení a jím protéká řeka Doubrava, které bychom se chtěli věnovat v příštím roce. Teprve k večeru jsme dorazili do vesnice Radostín, kde ze školy dnes mají hospodu. A chudák Komenský se na to musí dívat.

Další den jsme pak pokračovali pěšky do Karlova, kde je sklárna, restaurace s galerií a nedaleko i autobusová zastávka, odkud už zase autobusem domů.

Prázdninová výprava k prameni řeky Sázavy

Marie Mertlíková, Klub přátel přírody Javory, Nové Město na Moravě, www.pratele-prirody.cz

KRAJ VYSOČINA - K prameni Sázavy a Dářku (Malému a posléze i Velkému) jsme se s vodním batohem a několika dětmi vypravili ve dnech 26. - 27. července 2013. Pramen Sázavy byl v minulosti docela spornou záležitostí, ale dnes už v tom hydrologové mají jasno a pramen je dokonce označen (viz foto). Dojít k němu lze od autobusové zastávky Vojnův Městec  - Borky po asi 5 km lesní cestou vedoucí kolem partyzánské obce Nová Huť. Jsme přece na Vysočině, kde za 2. světové války operovalo hned několik partyzánských skupin.

V době, kdy jsme tuto výpravu podnikali, bylo relativně sucho, také stav spodních vod byl nízký, a tak se nám samotný pramen jevil jako "bublajícící loužička". Každým metrem však tok postupně sílil, takže asi po 3 km až na něm mohly "pracovat" pěkné vodní mlýnky. Ve vodě jsme objevili chrostíky, blešivce a berušku vodní. Odtud pak naše kroky vedly zpět k autobusové zastávce a dál už zase pěšky, ale opačným směrem k Malému Dářku. Zde jsme ve vodě nalezli potápníka rýhovaného, jepice, chrostíky, plovatku bahenní a šidélko větší. Na noc jsme se přesunuli do Škrdlovic a další den se vydali k Velkému Dářku. Protože bylo teplo, tady byli ve vodě především lidé a samozřejmě ryby. Nafotili jsme výtok z Velkého Dářka do Nového rybníka, který byl svého času označován právě jako pramen Sázavy.

Prošli jsme i část naučné stezky, ale protože děti už toho měly od minulého dne docela dost, nakonec jsme tu asi 2 hodinky relaxovali a potom vyrazili zpátky do Škrdlovic k autobusu a domů!

Od pramene k vodovodu aneb putování za kouzelným pramenem

Miroslava Šimarová, Klub přátel přírody Orsej, Krnov, www.pratele-prirody.cz

KRNOV - Děti ve věku 6 až 7 let se ve středu 24. dubna zúčastnily výletu do okolí Holčovic  s cílem nejen získat nové poznatky o přírodě a místě, ve kterém žijí, ale i vytvoření povědomí o ochraně přírody a získávání poznatků o toku vody. O tom jak se voda dostane do vodovodního kohoutku.

Nejdříve děti přivítal vodní skřítek (maňásek), který jim pověděl příběh o kouzelném léčivém pramenu. Holčovická kněžna byla nemocná, ztrácela zrak. Doktoři ji nedokázali uzdravit. Jednou k ránu kněžna usnula a zdálo se jí, že k její posteli přistoupil svatý Prokop a povídal: „Vyšli posly na louku nad  Holčovicemi. Nechť kráčejí podle potoka, až dojdou k šípkovému keři. Ten ať vytrhnou a zpod keře vyprýští pramen, jehož vodou se uzdravíš." Kněžna se probudila a hned zavolala sluhy, aby se podle rady Prokopovy zachovali. Poslové došli k šípkovému keři, vykopali ho a zpod keře vyprýštil pramen vody. Sluhové přinesli vodu z pramene paní kněžně. Kněžna si potřela oči a uzdravila, také se jí navrátil zrak. Na louce vyvěral pramen, a jeho vody

Mapa V encyklopediích vyhledávaly a seznámily se s novými pojmy - chráněné území, pramen, potok, řeka, moře, oceán, ústí řeky, meandry, zátočina, proud, slepé rameno toku, bystřina apod. V turistické mapě si děti ukázaly řeku Opavici, která protéká Holčovicemi. Na mapě a globusu pak viděly, kam řeka Opavice pokračuje ve své toku  – Opava, Odra a Baltské moře.

Na výletě si děti ověřily informaci, že pramen vodního toku lze nalézt jeho sledováním proti proudu toku a v průběhu cesty si upevňovaly kontrolními otázkami získané poznatky o přírodě. Otázky např.: „Proč je voda důležitá?“, „Kde se vzala voda?“ „Co umí voda?“ „Jaká může být voda?“ kudy teče potok, řeka.

Našly také jarní rostliny - např. sněženky, bledule, podběl a tak vodní živočichy. Děti při putování přírodou objevily v přírodě nepořádek, odpadky a přemýšlely, jak by se pravděpodobně zachovali lidé, kdyby se nějakým kouzlem všechen nepořádek, který po sobě zanechali, k nim přenesl domů.

Vodní skřítek dovedl děti až k prameni, kde je čekalo překvapení v podobě pozorování okolí dalekohledem a sladké odměny za sbírání odpadků pohozených v okolí pramene a podél cesty zpět. Nasbírané odpadky nakonec děti vhodily do kontejneru u obecního úřadu. Odměnou všem dětem bylo krásné slunné počasí a nádherná veverka, která poskakovala po stromech.

Na přehradu Bystřička nás počasí nepustilo

Miroslava Šimarová, Klub přátel přírody Orsej, Krnov, www.pratele-prirody.cz

KRNOV - V rámci projektu Voda základ života Klub přátel přírody Orsej naplánoval 6. června 2013 zájezd na přehradu Bystřička a její okolí. V tento den se však přesunul srážkový stín způsobující povodně v Čechách na Moravu. Pršelo natolik vydatně, že jsme ani nevyšli z autobusu. Přednášku o tomto stoletém vodním díle jsme vyslechli v místní restauraci. Pak jsme po dohodě změnili  trasu výpravy a zvolili náhradní termíny  na prázdniny a náhradní místo Petrův rybník v Krnově a Osoblažské rybníky. Tyto vodní plochy jsou blízko a nabídka výletu se dá operativně přizpůsobit počasí.

Dozvěděli jsme se, že celý soubor původních staveb přehrady Bystřička byl rozhodnutím Ministerstva kultury prohlášen v září 2003 za kulturní památku  Výška hráze 37,4 m, celkový objem nádrže 4 960 000 metrů krychlových, plocha povodí 64 km čtverečních.

Z plazů se vyskytují v okolí  užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná a ještěrka živorodá. Z obojživelníků se vyskytují skokan hnědý, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá a v listnatých lesích mlok skvrnitý, vzácněji rosnička zelená, ropucha zelená, skokan skřehotavý, čolek horský a čolek obecný. Z ryb najdeme v Bystřičce  kapry, dále štiky, úhoře, candáty, okouny, dříve zde byly i hlavatky a řada dalších druhů. Bezobratlí.

Ze zajímavějších motýlů lze na kvetoucích loukách vzácněji spatřit otakárka fenyklového. V listnatých lesích na Klenově i jinde se vyskytuje střevlík zlatolesklý. V PR Klenov bylo zjištěno několik vzácných druhů pavouků. V nádrži se vyskytuje škeble rybničná, škeble říční, rak bahenní a rak říční.

Ve stojatých vodách za Olomoucí bydlí vírník a vodní beruška

Hynek Pečinka, Malá liška - klub přátel přírody, Olomouc, www.malaliska.cz

OLOMOUC - Přátelé přírody z olomouckého klubu Malá liška se v sobotu 22. června vydali na tradiční obhlídku dubu, který vysadili loni v květnu v tzv. Rodinném háji ve stínu Hromova dubu. Ten se nachází mezi olomouckými částmi Chomoutov a Černovír a v roce 2010 obdržel titul Strom roku.

Dub_leto027 Dnešní vycházka do přírody hned za město měla ale ještě jeden cíl: Prozkoumat, jak zabydlené jsou stojaté vody nacházející se v remízcích mezi rozlehlými obilnými lány. Jeden takový na dohled křižovatky cest od Chomoutova a podél Trusovického potoka jsme si vybrali k prozkoumání. Vlhký biotop stíněný vzrostlými listnáči s bažinatým jezírkem poskytuje prostor nejen vodním organismům. To se nám potvrdilo, když jsme svým příchodem vyplašili hejno kachen.

Za pomoci nástrojů z Vodního batohu jsme našli a určili například vírníka a vodní berušku, několik plžů a potápníky. Právě tyto druhy dokazují, že jde o vodu bez chemického znečištění, což se doslova kousek od polí většinou hnojených umělými hnojivy nechce ani věřit.

Zároveň jsme byli nadšení, jaký kousek divočiny máme hned na dohled od města v zemědělské krajině utvářené člověkem. Na příští cestě k dubu se do objeveného hájku určitě nezapomeneme podívat.  

Batoh "Water:Bag": hravě o životním prostředí pro děti, a nejen pro ně

Mezinárodní Přátelé přírody (Naturefriends International) pořádají už druhým rokem kampaň Water:Trails, v Česku pod názvem "Voda základ života". Batoh plný pomůcek a nápadů, jak si užít den zkoumáním Image vody a živočichů, kteří v ní žijí, neboli "Water:Bag", který vznikl v rámci kampaně, teď doputoval i do Česka. Používají ho Přátelé přírody z Krnova, Nového Města na Moravě a z Olomouce, kteří se zapojili do české části kampaně.

V batohu najdete kromě sítek a podběráku i plastové dózy, lupy, ale i určovací klíče, díky nimž nejen  "vodní havěť" pochytáte, ale zároveň určíte, co se vám v síťce usadilo a jak je voda znečištěná. Nechybí ani složka s materiály, které dodají vašemu lovu odbornější rozměr. Obsahují povídání o vodě a jejích zvláštnostech a důležitosti, hry a aktivity motivované vodou a životem v ní.

Vodní batoh "Water:Bag" používají Přátelé přírody ve všech zemích zapojených do kampaně, v Česku se s ním můžete setkat, pokud navštívíte některou z našich akcí.   

K prameni Sázavy půjdeme až příště

Marie Mertlíková, Klub přátel přírody Javory, Nové Město na Moravě, www.pratele-prirody.cz

KRAJ VYSOČINA - Opět se skupinou dětí z KPP Javory jsme se v sobotu 15. června vydali na Žákovu horu, významné to evropské prameniště. Zde však, u Stříbrné studánky, jsme ale nalezli značený pouze pramen řeky Svratky. Tak kdeže vlastně pramení Sázava? Podle starých map přece Sázava pramenila tady, pod Žákovou (dříve Svatou) horou. Jako Sázava byl totiž označován levý přítok Sázavy - Stržský potok, který dnes přitéká do Sázavy ve žďárském Bránském rybníce. V historických pramenech se totiž uvádí:

P6140007-800x600 „V obvodu obce Cikháj pod Žákovou horou vyvírá mnoho pramenů dávajících vznik četným potůčkům. I dvě řeky zde vznikají, Švarcava ve Stříbrné studánce a Sázava ve Křemelové studánce. Pramen Švarcavy spojiv se s pramenem z Černých bahen u Fryšavy přijímá nad Herálcem potok tekoucí z jz. boku Žákovy hory. Tento potok míval kolem r. 1838 ještě jeden přítok, který však tehdy byl schválně odveden tak, aby se spojil s pramenem z Křemelové studánky a zesílený dalšími prameny vtékal do rybníku nade mlýnem za účelem rozhojnění jeho hnací síly. Místo ono, kde tok byl změněn a kde staré koryto potoka je dosud patrno, zve se "U sražené vody" a je pěkným příkladem vodního předělu. Voda tekoucí Švarcavou do moře Černého tu byla svedena do Sázavy a tak do moře Severního. Morava tu tak prý byla o vodu onu ošizena."

Později byl jako pramen Sázavy uváděn výtok z rybníka Velké Dářko, které sbírá vodu z mnoha menších i větších potoků a ranských rašelinišť. Z toho důvodu jsme se také začali Sázavou jako takovou zabývat, protože obsahem našeho projektu je mimo jiné i národní přírodní rezervace Dářko a Ranská jezírka. V současné době je jako pramen Sázavy označen vývěr tzv. Stružného potoka v sedle mezi Šindelovým a Kamenným vrchem sz. od Žákovy hory nad osadou Nová Huť v nadmořské výšce 757 m. I tento potok však napájí již zmíněné Malé a poté i Velké Dářko. Takže abychom získali a podali ucelený přehled, vydáme se příště jak do NPR Dářko, tak i ke skutečnému prameni Sázavy.

Za mamuty není třeba jezdit do Přerova

Marie Mertlíková, Klub přátel přírody Javory, Nové Město na Moravě, www.pratele-prirody.cz

P6150100-800x600 ŽĎÁR NAD SÁZAVOU - Nevěříte? Věřte. Mamuta totiž můžete potkat také nedaleko Žďáru nad Sázavou, téměř na břehu řeky u Rozštípené skály. V sobotu 8. června se Klub přátel přírody JAVORY vypravil s dětmi sem "zkoumat" vodu v Sázavě, která na své cestě od pramene právě protekla první velkou aglomerací - průmyslovým městem s více než 25 tisíci obyvatel.

A kupodivu! Čistotu vody, přestože bylo po těch velkých deštích, jsme mohli hodnotit jako velmi dobrou. Našli jsme tu množství larev chrostíků, komárů, jepic, pijavice hltanovky, ale i blešivce potočního, o rybách nemluvě. l při zpáteční cestě do Žďáru jsme pak potkali ještě jednoho zvláštního tvora - hamroně. Že nevíte, kdo nebo co to je? Tak toho vám představíme někdy příště.

Za vodními živočichy na Babínské rybníky

Marie Mertlíková, Klub přátel přírody Javory, Nové Město na Moravě, www.pratele-prirody.cz

KRAJ VYSOČINA - Klub přátel přírody Javory v Novém Městě na Moravě je jedním z těch, které se rozhodly vstoupit do mezinárodního projektu "Voda základ života". O víkendu 17. - 19. května jsme tudíž uskutečnili naši první „vodní“ výpravu, a to k Babínským rybníkům na Vysočině.

Babínská státní přírodní rezervace je chráněným územím již od r. 1970, kdy byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Leží v nadmořské výšce 590 m na katastru obcí Budče, Nového Veselí a Matějova, nedaleko Žďáru nad Sázavou. Celková plocha rezervace včetně ochranného pásma činí 218 ha, z toho vlastní rezervace 132 ha. Největší její část zaujímá Matějovský rybník o rozloze 68,9 ha a Babínský rybník 11,7 ha. Oba rybníky byly založeny už někdy v 15. - 16. století. Např. písemné doklady o ocenění statku v Novém Veselí z r. 1596 uvádějí, že rybníky vynášely 130 kop kaprů za 180 zlatých. Žďárský klášter pak v r. 1670 uvádí výnos 60 kop kaprů jen z Matějovského rybníka.

Rašeliniště nad Babínským rybníkem je pozůstatkem z dob postglaciálních, tj. přechodných oteplení v době ledové, kdy se tu tvořily mělké deprese. Tyto chladné a vlhké prohlubně pak umožnily rozvoj mechům rodu Sphagnum, na kterých postupně vznikala vrchovištní rašeliniště. Větší naleziště pod hrází rybníka bylo v letech 1958 - 1970 vytěženo. Po vyhlášení CHKO byla těžba zastavena.

Oba, ale i další rybníky kolem Nového Veselí jsou prameništěm řeky Oslavy. Hráze těchto rybníků odolaly nejen věkům, ale i chatařské a rekreační invazi. Ticho tady ruší jen šum lesa a zpěv ptáků. Věřte, po ránu je to úplný koncert. A budete-li mít při návštěvě tohoto koutu Vysočiny štěstí, můžete na Matějovském rybníce zahlédnout člun s Milošem Zemanem…

V řece Bystřici je kvalitní voda, zjistili Přátelé přírody

Hynek Pečinka, Malá liška – klub přátel přírody, Olomouc, www.malaliska.cz

OLOMOUC - Přátelé přírody letos v několika zemích Evropy i Afriky chodí k vodě pozorovat, co v ní žije a co kolem roste. Ani my z klubu Malá liška v Olomouci nezůstáváme pozadu. Vyrazili jsme v neděli 21. dubna 2013 do slunečného dne na řeku Bystřici, s sebou "Vodní batoh" (Water:Bag) plný sítěk, dóz, lahviček, určovacích klíčů, her a brožurek týkajících se vody a života v ní.

Vlak nás zavezl během chvilky z olomouckého hlavního nádraží do Hrubé Vody, jejíž nádraží svojí velikostí vzpomíná na časy, kdy se na ně sjížděli lidé ze samot a osad rozesetých v okolních kopcích. Nyní je údolí mezi Hrubou Vodou a Domašovem nad Bystřicí, kterým jsme se po modré značce vydali, docela opuštěné. Až na pár míst, kde vyrostly chaty a chalupy, ve kterých tráví víkendy "náplavy" odjinud.

Po vydatných deštích posledních dvou dnů byla řeka Bystřice (jíž většina nejen místních říká Bystřička nebo prostě Bynda) docela rozvodněná a kalná. Pro své pozorování jsme si ale rychle našli boční přítok - potůček, který stékal z kopce zarostlého smíšeným lesem. Na potůčku byly prudší, ale i hodně klidné úseky. Vrhli jsme se na něj se svými síťkami, lžičkami a dózami. V tu chvíli bylo jedno, kolik je komu let, protože všichni měli ten stejný lovecký zápal v očích.

Podařilo se nám objevit spoustu vodních breberek, určit je a zařadit a podle toho jsme na stupnici živočichů, vyžadujících to které prostředí k životu, zjistili, že je voda na tomto přítoku Bystřice hodně kvalitní. Své pozorování jsme zopakovali ještě jednou na Smilově, kde jsme našli uměle vyhloubený "rybník". Tady, ve stojaté vodě se vyskytovali zase úplně jiní živočichové než na prudkém potůčku. 

Pak už nás stezka vedla přes les kolem velkých javorů, které stály za obejmutí, na skály Malého Rabštejna a dále do Domašova. Na vlak domů jsme čekali na zahrádce zdejšího pohostinství, hezky opálení a příjemně unavení po celém dni pohybu na čerstvém vzduchu.

Odstartovali jsme tak českou část kampaně Water:Trails (Voda základ života) a po tomhle úspěšném dni ještě dva podobné zorganizujeme.

Fotky z akce najdete na http://www.malaliska.cz/fotogalerie2/