Na počátku bylo slovo. Rozhodující slovo k založení hnutí Přátel přírody stálo ve Vídeňských dělnických novinách, a sice v pátek 22. března, v sobotu 23. března a v neděli 24. března 1895. Socialista, volnomyšlenkář a učitel Georg Schmiedl v nich vydal následující inzerát:

„Přátelé přírody jsou zváni k založení turistické skupiny. Zájemci, zašlete svoji adresu do redakce pod značkou Natur 2080.“

Když chtěl Georg Schmiedl vyzvednout v redakci Dělnických novin příchozí dopisy, přivítal jej redaktor Victor Adler slovy: „Hned jsem si myslel, že budete blázen.“ (O něco později se Victor Adler stal vedoucím rakouské sociální demokracie a taky členem vídeňského Turistického spolku Přátelé přírody.) Přihlásilo se asi 30 zájemců. Dopis z 23. března 1895 by tohoto znění:

„S ohledem na inzerát ve Vídeňských dělnických novinách z 22. a 23. března sdělujeme v úmyslu podílet se na založení turistické skupiny naši adresu: Josef Rohrauer, student filosofie / Alois Rohrauer, kovodělník / Karl Renner, student práv; Vídeň VIII, Stolzenthalergasse 14, 2. patro, dveře č. 9.“

Student Karl Renner měl tenkrát 25 let a u 52letého Aloise Rohrauera bydlel v podnájmu. Nikdo tenkrát nemohl tušit, že Alois Rohrauer, první předseda vídeňských Přátel přírody, bude později i stejně úspěšným předsedou mezinárodního hnutí Přátel přírody. Ani že se Karl Renner jednou stane prvním kancléřem první Rakouské republiky a dokonce prezidentem druhé Rakouské republiky.

Georga Schmiedla, reformátora životního stylu, během jedné z procházek Vídeňským lesem, které podnikal se svým přítelem, kupcem Simonem Katzem, napadlo založit turistickou skupinu. Tato myšlenka vycházela ze situace většiny pracujících lidí v tehdejší Vídni – trpěli v téměř nelidských pracovních a životních podmínkách, aniž měli chvíli pro odpočinek či vzdělávání. Svojí výzvou chtěl přivést lidi ke společnému vandrování, ke vzájemnému poučení a podnětné výměně názorů. Georg Schmiedl vpravdě splnil svoji historickou úlohu, když vydal zmíněný inzerát a svolal ustavující shromáždění. Byl to rozený a povolaný vychovatel zaměřený na reformu dosavadního způsobu života, což vedlo ke konfliktům s jeho představenými. Proto musel z obav ze ztráty pracovního místa neustále zůstávat v pozadí.

Jen několik dní poté, co vyšel zmíněný inzerát, se ve čtvrtek 28. března 1895 v salonku hostince U Stříbrné kašny, v 9. obvodu na Berggasse č. 5, konala první diskuse, na niž zvali Schmiedl s přítelem Katzem. Byl zvolen první tříčlenný výbor ve složení Alois Rohrauer, Anton Kreutzer a Leopold Happisch. Společně  s Georgem Schmiedlem a pod právnickým dohledem studenta Karla Rennera byly vypracovány stanovy, registrované později u příslušného úřadu.

Kdo vlastně byl Georg Schmiedl, zakladatel Přátel přírody? Tento syn slezského učitele se narodil 11. září 1855 v moravském Prostějově. Záhy osiřelý učitelský syn navštěvoval gymnázium v Olomouci. Poté, co přišel do Vídně, si našel místo v učitelském semináři a v roce 1876 začal svou učitelskou dráhu na základní škole v osmém vídeňském obvodě. Byl rozeným pedagogem, který nezůstával jen u výuky, ale podnikal se svými žáky výlety a procházky, aby v dětech pěstoval smysl pro objevování, společenství a samostatnost. Osvojil si značné znalosti ve všech odvětvích přírodních věd, navštěvoval muzea a laboratoře, podnikal přírodovědné vycházky a předával své znalosti na četných přednáškách.

Už v roce 1884 ho redaktor Předměstských novin Kiehanzl mezi žurnalisty a do myšlenkového okruhu sociální demokracie. Vystupoval na přednáškách pro dělnické spolky, kde poznal dr. Victora Adlera. Schmiedl podporoval jeho snahu spojit dva rozdílné proudy dělnictva. Účastnil se prvního sjezdu rakouské sociálnědemokratické strany v dolnorakouském Hainfeldu. Psal mnohé příspěvky pro týdeník Rovnost a Lidové listy, později psal pod pseudonymem Fabricius Bauer i do časopisu Naturfreund (Přítel přírody).

V té době neměli ještě učitelé žádné zastoupení. Založil s dalšími pedagogy Vídeňskou pedagogickou společnost a později, v obtížné době reakce a špiclování, Ústřední svaz vídeňského učitelstva. Georg Schmiedl byl opravdovým reformátorem školství a dodnes je považován za průkopníka sociálnědemokratického výchovného, vzdělávacího a reformačního hnutí ve Vídni. Kvůli svým mnoha závazkům se mohl na životě svého spolku podílet jen málo. V roce 1920, tedy 25 let po založení, vysvětlil Georg Schmiedl v časopise Naturfreund své myšlenky, které vedly k založení našeho hnutí, následovně:

„S opravdovou lítostí jsem sledoval, jak naši dělničtí bratři tráví čas v hospodských sálech plných kouře při hře v karty a pitkách, aby skoro na mizině v pondělí či úterý opět započali svoji otrockou šichtu. Přeměnit tato pracující zvířata na pracující lidi se mi jevilo stále naléhavější úlohou, zvláště když mi pořád svíralo duši, že boj za nové ideály lidstva nemohou vést tito otroci pivních sklenic, hracích karet a kuželen. Na našich toulkách jsem chtěl uvést přátele do tajemství mnohotvaré přírody. Měli se dozvědět, co nám sdělují stromy a květiny, brouci a motýli, příkrá skála a kámen na břehu potoka a jaká role nám lidem v tomto stroji s mnoha koly přísluší.“

Kvůli svým neustálým reformním snahám si ve svém povolání musel zažít mnohé ústrky, až po mnoha letech povýšil na nadučitele a až na sklonku jeho profesní dráhy se mu dostalo uznání a stal se pedagogickým inspektorem školních družin. U příležitosti svých 70. narozenin, 11. listopadu 1925, byl v časopise Naturfreund oslavován jako zakladatel Přátel přírody. Zažil rozšíření svého spolku Přátel přírody na velkou mezinárodní organizaci a zemřel 24. února 1929 ve Vídni. Jeho myšlenky na založení turistické skupiny přinesly chutné ovoce. Byl po něm také nazván jeden z velkých obytných bloků postavený městem Vídní v roce 1932. Pamětní deska zde upomíná na to, že to byl právě Georg Schmiedl, který dal v roce 1895 impuls k založení hnutí Přátel přírody.

Zdroj: LAMPASIAK, B. K. - GRUBER, L. - PILS, M. Berg frei - Mensch frei - Welt frei! Wien: Naturfreunde Internationale. 2., upravené vydání, 2009. Český překlad Hynek Pečinka.