Dějiny Přátel přírody v Českých zemích a Československu

Počátky hnutí Přátel přírody, aneb z Vídně dál do světa

Hist_01 V březnu 1895 učitel Georg Schmiedl a jeho přítel Franz Katz uveřejnili ve vídeňských Dělnických novinách výzvu k založení turistické skupiny. Prvního výletu se 14. dubna 1895 zúčastnilo 260 zájemců, jejichž poznávacím znamením na srazu byly Dělnické noviny.

O necelého půl roku později, 16. září 1895, byl založen turistický spolek Přátelé přírody. Jako první předseda spolku působil Alois Rohrauer, a to až do své smrti roku 1923. Mezi spoluzakladatele patřily známé osobnosti rakouského dělnického hnutí, např. Anton Kreuzer a Leopold Happisch, pozdější významný dlouholetý propagátor spolku, který byl současně autorem jeho názvu. Znak Přátel přírody tvoří dvě ruce spojené k přátelskému pozdravu na pozadí kytice z alpských květin a je orámován mottem Ruku v ruce po horách i nížinách. Tak jako stanovy spolku jej navrhl další ze zakladatelů, sudetoněmecký rodák, pozdější rakouský spolkový kancléř a prezident Karl Renner. Časopis Der Naturfreund poprvé vyšel roku 1897 v nákladu 400 kusů. Oficiální pozdrav Přátel přírody Berg frei byl zaveden roku 1900. Provoz první útulny Přátel přírody na tyrolském Pasterjochu zahájil Karl Renner slavnostním projevem 12. srpna 1907.

Na přelomu století spolek čítal třináct místních skupin celkem o 2 122 členech. Počet sice skromný, ovšem na tehdejší poměry poměrně velký úspěch. O deset let později dosáhlo hnutí Přátel přírody mezinárodního ohlasu. Kromě území rakouské monarchie byly již založeny místní skupiny v Mnichově, Curychu, Bernu a Lucernu (1905), v Berlíně (1908), v Paříži, Londýně a New Yorku (1910). Na počátku první světové války spolek evidoval přes 30 000 členů (z toho 18 000 v Rakousku, 12 000 v Německu a 3 000 ve Švýcarsku).

Hnutí Přátel přírody si kladlo za cíl povznést náplň skrovného volného času pracujících a vyvést je z hostinců do přírody. Tento boj za volný čas a svobodu nebyl vůbec jednoduchý. Počáteční nepochopení vedlo k výsměchu dokonce i Croppedimage960540-vereinsabzeichnenrenner_1 z vlastních řad dělnického hnutí a Přátelé přírody byli považováni za škůdce dělnického hnutí a fanatické alpinisty. Samo dělnictvo však neúnavně pokračovalo v propagaci lehké i vysokohorské turistiky, tak prospěšné lidskému zdraví, a za činnost Přátel přírody plédovalo množství přednášek a kursů. Protože členové spolku nechtěli být vídáni po hostincích, roku 1900 si ve vídeňské Löhrgasse otevřeli první vlastní spolkový dům.

Během první světové války byla činnost Přátel přírody omezena a v plném rozsahu byla obnovena teprve až po roce 1918. Rozmach byl rychlý a roku 1922 měl spolek již 70 000 členů a 32 útulen. Na mezinárodní úrovni hnutí Přátel přírody zapustilo kořeny v Americe, Anglii, Austrálii, Belgii, Brazílii, Bulharsku, Československu, Dánsku, Finsku, Francii, Jugoslávii, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Španělsku a Švýcarsku. Většina z těchto zemí je dodnes členem mezinárodních struktur Přátel přírody - s výjimkou vynuceného zániku či Hist_02 přerušení členství zemí bývalého východního bloku, v nichž byly do roku 1989 svobodné dělnické organizace zakázány.

Obrázek 1: Zakladatelé hnutí Přátel přírody. Vlevo nahoře Georg Schmiedl, vpravo nahoře Alois Rohrauer, vlevo dole Leo Happisch, vpravo dole Karl Renner.

Obrázek 2: Výlet skupiny Přátel přírody z Podmokel, tehdy Bodenbachu, dnes části Děčína. Skupina založena 1910.

Obrázek 3: Otevření Domu Přátel přírody na Cínovci v červenci 1921.

 

Počátky Přátel přírody v Českých zemích a činnost v ČSR

Záhy po založení spolku ve Vídni se hnutí Přátel přírody silně rozvinulo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vcelku přirozeně, neboť 40 % průmyslu rakouské monarchie bylo situováno v českých zemích, z kterých také pocházelo mnoho vůdčích osobností rakouského dělnického hnutí, tak jako Karl Renner.

První spolek Přátel přírody na území dnešního Česka byl založen v Trnovanech u Teplic roku 1897 (hned po Štýru je to druhý nejstarší mimovídeňský spolek Přátel přírody). Zakladatelé Nikolaus Konhäuser a Hermann Morbach pocházeli z řad dělníků místní porcelánky. Jejich příklad brzy byl následován v dalších industriálních sídlech a působištích dělnického hnutí.

Roku 1921 se v Praze konala schůze zástupců místních spolků ČSR, kterou byl založen turistický spolek Přátelé přírody v ČSR. I přes vlastní organizační strukturu zůstali Přátelé přírody z německojazyčných oblastí ČSR spjati s vídeňským centrálním výborem.

Nový spolek, jehož oficiální název zněl turistický spolek Přátelé přírody, sídlil v Ústí nad Labem a jeho spolkovým orgánem se stal zpravodaj Berg frei. Tradiční list Naturfreund, který se mezitím vyvinul v mezinárodní časopis pro německy mluvící Evropu a zámoří, tvořil přílohu Berg frei.

Hnutí Přátel přírody bylo rozděleno do šesti sudetských žup: Západní Čechy, Severovýchodní Čechy, Morava, Severní Morava, Slezsko, Východní Slovensko a Západní Slovensko. Do nich patřilo přes sto místních skupin a až do Hitlerova zákazu měly na 5400 členů. Také v německojazyčných oblastech ČSR přikročily místní skupiny ke zřízení domů Přátel přírody. Nestáli při nich žádní bohatí mecenáši. Byli to chudí, ale velkým idealismem prodchnutí lidé, kteří neděli za nedělí a za slunce i deště nosili trámy a cihly, stavěli a sbíjeli, hloubili studny, zařizovali místnosti a přinášeli dříví na otop. Nikdo nerozkazoval, každý přiložil ruku k dílu, jako by stavěl svůj vlastní dům, ženy byly stejně nápomocny jako muži. Kdo nemohl pomoci sám, udělal se užitečným jinak: u dobrých známých obstaral deky, kuchyňské náčiní…

Obrázek 4: Nový Dům Přátel přírody v Zahrádkách (Lenzenberg) u Pece pod Sněžkou.

Obrázek 5: Původní podoba téhož domu, který spravovala skupina trutnovských Přátel přírody.

Hist_04 Obrázek 6: Dům Přátel přírody na Božím Daru, 1028 m n. m.

Československé Domy Přátel přírody

Domy vznikly na Předním Cínovci, v Nakléřově, Rennersdorfu, na Komáří hůrce a následně v dlouhé řadě od hřebenu Krušných hor přes Lužické a Jizerské hory až do Jeseníků. Pražská skupina si zbudovala svůj dům v Želízech, moravská v Podyjí, slovenské skupiny v Karpatech. Chaty byly většinou jednoduché, přesto ale opečovávané jako malé klenoty; některé byly výborně vybavené (domy na Královce nebo na Lenzenbergu směrem ke Sněžce). Celkem spolek vlastnil osmadvacet domů.

O historii stavby Domu Přátel přírody na Královce, dnešní Prezidentské chaty v Jizerských horách, si přečtěte zde.

Než byla sudetská území připojena k Říši, poskytovaly domy Přátel přírody situované v pohraničí neocenitelné služby svobodně smýšlejícímu světu. Své první útočiště zde našlo nepočítaně pronásledovaných nacistickým režimem. Téměř do konce roku 1938 byly tyto domy v Krušných a Jizerských horách takřka poutními místy, ve kterých oběti nacismu mohly načerpat dalších sil. Pro odpůrce nacismu byla ztráta těchto domů stejně bolestná jako pro sudetoněmecké Přátele přírody samotné, protože byly najednou zničeny ostrůvky svobody, z nichž do středního Německa odcházely protinacistické noviny a letáky.

Více o protinacistickému odboji československých (německojazyčných) Přátel přírody si přečtěte zde.

Hist_05

Obsazení sudetských území Říší znamenalo konec hnutí Přátel přírody, jehož domy byly vyvlastněny. Chata Morbach na Komáří hůrce se stala ubytovnou SS. Ústecký dům Přátel přírody v nakléřovském průsmyku, krásný a s velkou námahou zbudovaný dům Přátel
přírody místní skupiny Liberec na Královce a mnohé další spolkové zotavovny a místa odpočinku byly změněny na domovy Hitlerjugend nebo na spolkové mládežnické ubytovny. Také nádherný dům Lenzenberg v Krkonoších byl za Třetí říše vyvlastněn a předán SS jako ozdravovna. Za oběť nacistickému teroru padli také mnozí přesvědčení stoupenci hnutí.

Obrázky 7 a 8: Ubytovna spolku Přátelé přírody v Nakléřově (Nollendorf) v Krušných horách.

Obrázek 9: Nikolas Konhäuser, spoluzakladatel teplické skupiny Přátel přírody.

Obrázek 10: Jedna z nejstarších skupin Přátel přírody v Českých zemích byla založena už roku 1903 v Dubí.

Obrázek 11: Skupina Přátel přírody byla v Boleticích nad Labem (dnes část Děčína) založena roku 1909.

Turistický spolek Přátelé přírody Sudety, stav roku 1938
Místní skupiny: 105
Členové: 5435
Domy Přátel přírody: 28

Seznam domů, chat a ubytoven Přátel přírody, stav roku 1938

 

Krušné hory, západní Čechy

  • Abertamy: turistická ubytovna místní skupiny Karlovy Vary.
  • Aš: radniční škola. 12 slamníků s prostěradly a dekami.
  • Duchcov: domov mládeže.
  • Mezihoří u Chomutova: celoroční provoz.
  • Karlovy Vary: turistická ubytovna.
  • Hrob: německá škola, žákovská ubytovna. 10 matrací s dekami, poplatek za nocleh 1 Kčs.
  • Liběchov u Želíz: Am Tanzplan, 12 matrací a dek.
  • Mackov: provoz o sobotách a nedělích.
  • Komáří hůrka: Morbachhütte. Tři velké ložnice, tři jednolůžkové pokoje. Celkem 90 matrací s dekami. Celoroční provoz.
  • Nové Hamry: dům Přátel přírody místní skupiny Karlovy Vary. Přenocování po předchozí rezervaci možné pro cca 30 osob. Postele. Nepřetržitý provoz.
  • Nakléřov: Celoroční provoz. 80 matrací a 85 slamníků s dekami.
  • Přední Cínovec: provoz o sobotách a nedělích. Bez přenocování.

Severní Čechy

  • Česká Lípa: domov mládeže (u plavecké školy), mohl být využit též členy spolku.
  • Jílové u Děčína: Lidový sál.
  • Podmokly: Ubytování Lidový sál, 20 míst ke spaní s dekami.
  • Lužická chata: na jihovýchodním výběžku Luže. 40 matrací.
  • Liberec: útulna na Královce v Jizerských horách. Otevřeno celoročně. 50 postelí, 100 matrací.
  • Rynartická chata: na úpatí Křížového vrchu.

Morava, Slezsko, Slovensko, Tatry

  • Opava: odborová ubytovna v Lidovém domě.
  • Jeseník: Lidový dům.
  • Karlov (Jeseníky): 12 postelí, noclehárna s 30 matracemi, 40 slamníků.
  • Modra a Piesok: 16 postelí a 60 matrací.
  • Košice: 20 pryčen.
  • Vrch Rumanová: pryčny pro 8 osob.
  • Čermeľ: zotavovna Přátel přírody u Košic. 50 postelí.

Osud československých Přátel přírody po 2. světové válce

Foto-nf-lobau-a-pp-jbc-schwarze-pumpe Po druhé světové válce Češi opět obsadili Sudety a sudetské dělnické hnutí ani jeho kulturní organizace nebyly povoleny. Co nezabavili a nevyvlastnili nacisté, nyní padlo za oběť Čechům; staré bezpráví bylo nahrazeno novým. Členové hnutí byli vyhnáni z Československa a ve svých hostitelských zemích, které se jim staly novým domovem, pokračovali jako členové nebo funkcionáři místních skupin Přátel přírody. V samotném Československu organizace Přátel přírody po skončení války obnovena nebyla a tento stav trval až do konce komunistického režimu v zemi.

Obnova spolku po pádu totalitního režimu

Po pádu totalitních komunistických režimů východního bloku se předsednictvo Mezinárodních Přátel přírody (NFI) začalo zajímat o možnosti obnovy spolku v zemích, v nichž spolek do druhé světové války působil. Předsedkyně Přátel přírody NDR, Annelies Eschke z Drážďan, byla již po dlouhá léta v kontaktu s turistickými organizacemi v Československu. S pomocí její a Bruna Klause Lampasiaka byla ve dnech 12. - 14. dubna 1991 uspořádána přípravná konference, která předznamenala založení skupiny Přátel přírody v Jablonci. Dne 18. října 1991 se konala zakládající valná hromada v zasedací síni Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou, účastni byli i zástupci zahraničních skupin Naturfreunde. O založení české organizace Přátel přírody, která byla roku 1992 přijata do NFI, se zasloužili zejména Jan Černý a Karel Pavienský.

Už 24. září 1991 byly Ministerstvem vnitra České republiky schváleny stanovy a následně bylo Československé turistické sdružení Přátelé přírody zapsáno do seznamu občanských sdružení. Zakládajících členů bylo 55 a sdružení se dále rozrůstalo, především vznikla pobočná skupina v Liberci. Původně byla zakladateli zvažována možnost požádat v rámci restitucí o navrácení majetku původní organizace "Naturfreunde ČSR". Šlo především o turistickou chatu na Královce v Jizerských horách, známou veřejnosti jako Presidentská chata. Dsc00150 Historickou ironií je, že s ohledem na platnost Benešových dekretů se to ukázalo jako nemožné. Od samého začátku skupina Přátel přírody v Jablonci úzce spolupracovala se skupinou Naturfreunde v Löbau na území bývalé Německé demokratické republiky, která byla znovuobnovena už v roce 1990, a tato spolupráce trvá a rozvíjí se dodnes.

Přátelé přírody České republiky

Celostátní dimenzi získalo hnutí Přátel přírody zpátky až ve druhém roce samostatnosti České republiky. Dne 16. února 1994 totiž již zmíněné Čs. turistické sdružení Přátelé přírody spolu se sdružením dětí a mládeže Duha založily občanské sdružení Přátelé přírody České republiky. Vznikla tak organizace o zhruba 5000 členech. K další změně struktury došlo až v listopadu 2010, kdy vznikly další místní skupiny. V červnu 2015 vystupuje ze spolku organizace Duha, členy zůstává asi 500 převážně dospělých Přátel přírody z několika krajů Česka. V říjnu 2015 spolek přijímá kratší název Přátelé přírody z. s.

 

Obrázek 12: Přátelé přírody z Jablonce nad Nisou a Naturfreunde Löbau u energetického komplexu Schwarze Pumpe v německé Dolní Lužici, 1994

Obrázek 13: Přátelé přírody z Jablonce nad Nisou a Naturfreunde Löbau na výpravě do lesa, 1994

Obrázek 14: Zasedání rady spolku Přátelé přírody ČR a dobrovolníků v Pardubicích, 2013.

 

Zdroj:

  1. Projekt Geschichte der Naturfreunde / Naturefriends' History
  2. LAMPASIAK, Bruno Klaus. Naturfreund sein heißt Mensch sein: Naturfreunde im Widerstand 1933 bis 1945. Berlin : Naturfreunde-Vlg, 2013. ISBN 978-3925311345
  3. Archiv spolku Přátelé přírody Jablonec nad Nisou, z. s.

Český překlad zahraničních pramenů: Marta Perůtková, 2017

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Už pošesté slaví čeští Přátelé přírody svůj svátek. Den pro přírodu proběhne současně na několika místech Česka

    29.5.2020

    O prvním červnovém víkendu můžete i vy oslavit Den pro přírodu. Tento pohyblivý svátek členů a příznivců spolku Přátelé přírody, z. s. připadá vždy na sobotu nejbližší 5. červnu, kdy si připomínáme Světový den životního prostředí. V roce 2020 oslaví čeští Přátelé přírody svůj svátek už pošesté. A pomoct jim s tím můžete i vy.

    Přidejte se k některé z akcí plánovaných v sobotu 6. června 2020 místními skupinami spolku Přátelé přírody, z. s. a zažijte přírodu jako skvělé místo pro trávení volného času. Více...

  • Nový projekt Klimatického fondu: Ovocné stromy pro Senegal. Přispět můžete i vy

    20.5.2020

    Ph_26183_94687 Rádi prezentujeme nový projekt Klimatického fondu Mezinárodních Přátel přírody: Ovocné stromy pro Senegal. Od roku 2013 podporují Přátelé přírody z této africké země výsadbu ovocných stromů na senegalském venkově, a pomáhají tak vesničanům přizpůsobit se dopadům změny klimatu. Cílem aktuálního projektu je založit vesnické sady a předat je rodinám, které se o ně pak budou starat. Ve čtyřech vesnicích bude vysazeno nejméně 2000 stromů. Posílí půdu, zlepší klima a poskytnou lidem cenné ovoce.

    Více informací o projektu a odkaz na účet fondu, kam můžete přispět, je zde.

  • Kraj kolem česko-saské řeky byl vyhlášen Povodím roku. Němečtí Přátelé přírody chystají spoustu tematických akcí

    16.5.2020

    Elster-titel Němečtí Přátelé přírody dlouhodobě připomínají, že ochrana povodí řek a potoků je nezbytností pro přežití celého ekosystému a s ním i člověka. Proto udělují vždy na dva roky některé z říčních oblastí titul Povodí roku, s čímž je spojen cyklus aktivit pro veřejnost, od debat a výstav po společné cyklojízdy nebo turistické pochody. Letos tento titul získala řeka Weisse Elster, která jako Bílý Halštrov pramení v českém Ašském výběžku. Na našem území je ale pouze 12 km z jejího 257 km dlouhého toku. V Sasku protéká například Lipskem, Gerou a u města Halle ústí do Sály. Na jejím toku je kromě krásné přírody i 83 hradů a zámků, což je obdobné jako na francouzské Loiře. Čeští Přátelé přírody se do krajiny řeky Weisse Elster plánují vypravit příští léto na společnou akci se svými saskými kolegy. Snad to vyjde.

  • A přece se chodí! Jablonecký jarní pochod se i přes omezení uskutečnil, i když trochu jinak

    3.5.2020

    X20200502_212622 Navzdory době, která kvůli ochraně proti koronaviru nepřeje společným akcím, se členové Přátel přírody v Jablonci nad Nisou rozhodli nenechat padnout 16. ročník svého tradičního Jarního mezinárodního pochodu. Vypravili se, jak bylo původně  plánováno, v sobotu 2. 5. na vycházku Riegrovou stezkou podél řeky Jizery. Jarní pochod to skutečně byl, i když spíše aprílový než květnový. V souladu s pravidly koronaochrany se skupinka menší než 10 osob setkala na své cestě se slunečními paprsky, dešťovými přeháňkami, ale také s ledovými padajícími kroupami. Jablonečáci si naplno užili první svobodný společný výlet po třech měsících. Mezinárodní jejich pochod bohužel letos nebyl, ale příští rok si to jistě vynahradí.

  • John Muir – muž, jehož památku nejlépe oslavíte výpravou do divočiny

    21.4.2020

    Nd14_p50_01_0 „Tisíce unavených, přecivilizovaných lidí s otřesenými nervy začínají zjišťovat, že jít do hor znamená vracet se domů. Že divočinu člověk potřebuje,“ prohlašoval už bezmála před 200 lety John Muir, ve Skotsku narozený americký přírodovědec a spisovatel, jenž stál u kolébky hnutí na ochranu přírody.

    Byl jedním z prvních zastánců myšlenky ochrany divočiny formou národních parků a ve své době jejím nejvýraznějším mluvčím. Už jako dítě si vytvořil hluboký vztah ke světu přírody a byl celý život na fyzické i duchovní cestě plné zkoumání, zjevení, útrap a zázraků. Prohlašoval, že přírodu je třeba chránit, ne pro náš užitek, ale kvůli ní samotné. Letos v dubnu uplynulo 182 let, co se narodil... Celý článek...

« Novější | Starší »