Přátelé přírody, z. s. - skupina Společenství Severských pánů, Krnov

10342907_725038940872680_5543879660920735693_n Společenství Severských pánů, které datuje svůj vznik k 26. červnu roku 2009 (a v našem spolku je od 4. září 2011), je vlastně pokračování aktivit dospělých, které vzešly z pravidelných návštěv a akcí na hradě Helfštýně. Ty se na této zřícenině u Lipníku nad Bečvou konaly od roku 1991. Jak dorůstala omladina, bylo vhodné ji nějak zaměstnat a motivovat. Výsledkem jsou hry na hradě spojené s brigádami a letními tábory, ale také činnost v Krnově a Slezských Rudolticích. Máme rádi historii, jsme soutěživí, máme rádi přírodu a památky. Věnujeme se historickému šermu se zaměřením na středověk, ale také způsobu života v tomto historickém období všeobecně.

Naše vlastní stránky: www.severane.hys.cz

Severští pánové na Facebooku: www.facebook.com/Severane

Legenda o Severských pánech

Pecet-2ba Asi už nikdy nenajdeme přímou stopu, kde vlastně stál obrovský a pevný hrad Nordburg. Už jen útržky z druhé ruky hovoří o jedinečné stavbě, která dokázala čelit nejednomu dobývání, o úžasných stavitelích, kteří uměli dát hradu nádheru a kouzlo sálům, věžím a zahradám. Tam někde v dobách slávy Nordburgu přišel na svět i modrý kříž. Protože hrad vždy obývali urození vládcové, brzy se objevila u kříže i královská koruna. Jen z mála rytin víme, jak vypadal prapor a štít rytířů modrého kříže, které postupem času začali nazývat Severskými pány.

Z latinských popisů některých kronik dnes víme, že kříž byl modrý a celý prapor byl napůl bílý a modrý. Uprostřed byla královská koruna, která byla také z půlky modrá a z půlky bílá. Vždy modrá na bílé a obráceně. V bílém poli byl v horním rohu praporu modrý kříž. Takto známe i vyobrazení rytíře s koněm, praporem a štítem v tomto barevném provedení.

Můžeme už jen hádat, co se stalo s hradem, kam odešli všichni rytíři či panovníci. Zůstal jen odkaz přepisovaný v pozdějších záznamech kronik, aby moudra učených, statečnost rytířů a chytrost krásných dam nezůstala zapomenuta, a aby budoucí, pokud tento odkaz objeví, pokračovali ve znalostech a umu všeho možného. Bájný hrad Nordburg zmizel v nenávratnu, a tak si novodobé Společenství severských pánů zvolilo za své sídlo hrad Helfštýn.

Držíce se hesla, jež bylo součástí rytiny rytíře s koněm, "UBI EST CONCORDIA, IBI EST VICTORIA" - které jasně říká Kde je svornost, tam je vítězství, se snaží udržet středověké tradice a um v povědomí všech se zájmem o historii.

Videoseverane   Videoseverane1

Název Kontaktní adresa Telefon E-mail Web
Přátelé přírody, z. s. - skupina Společenství Severských pánů Janáčkovo náměstí 1, Krnov 737 757 007  krnov@pratele-prirody.cz www.severane.hys.cz

Fotky Severských pánů


 
 
 
 
 
 
 
 

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Zvolili jsme nové vedení našeho spolku

    16.10.2018

    Dsc04773a Valná hromada našeho spolku, která se konala v neděli 14. října na Horním Bradle v Železných horách, zvolila (staro)nové radní. Členy rady spolku Přátelé přírody z. s. budou do roku 2021 - zleva doprava - Dana Jiskrová z Mimoně, Hynek Pečinka z Olomouce (předseda), Dáša Jotovová z Jablonce nad Nisou (hospodářka), Zdenek Chroboczek z Krnova, Mirek Prokeš z Prahy (místopředseda), Marta P. Perůtková z Olomouce a Hanka Plavcová z Pardubic.

    Pro úplnost dodáváme, že volby se týkaly i členů kontrolní komise spolku. Ta bude nyní pracovat ve složení Petra Kohutová z Krnova a Sylva Staňková z Jablonce nad Nisou.

  • Malá liška: Na podzimní Šumavě jsme objevovali osudy zmizelých sousedů i překrásnou přírodu

    8.10.2018

    774 Na konec září jsme už dlouho dopředu naplánovali pětidenní výjezd na Šumavu, konkrétně na česko-rakousko-německé pomezí do okolí Kvildy. V Borových Ladech a bližším či vzdálenějším okolí jsme v termínu 26. – 30. září strávili krásné slunečné, i když chladnější dny a bylo nás celkem dvaadvacet. Tématem našeho zájmu o tento kout Česka nebyla jenom zdejší příroda, ale osudy krajiny a obyvatel, kteří se za posledních sto let několikrát vyměnili a žádní z nich neměli život v tomto kraji ani trochu lehký. Podrobnosti si pro nás připravili Marta P. Perůtková a Hynek Pečinka. Více zde...

  • Padesátka jabloneckých Přátel přírody prožila záříjový víkend na Pálavě

    1.10.2018

    20180916_112503 Severočeští Přátelé přírody se v termínu 15. - 19. září už poněkolikáté vypravili do oblasti Pavlovských vrchů-Pálavy. Tentokrát jsme zvolili ubytování v Pasohlávkách na břehu Novomlýnských nádrží. Bydleli jsme v jednoduchých bungalovech, vařili jsme si sami nebo jsme cestou zastavili v restauraci.

    Vyjeli jsme z Jablonce brzy ráno, chtěli jsme ještě odpoledne udělat pěší a cyklistickou túru. Ale rozbil se nám autobus, strávili jsme tedy nějaký čas v Náměšti nad Oslavou, poseděli v cukrárně nebo se najedli. Potom přijel náhradní autobus a odvezl nás na ubytování. Více...

  • Světová střecha Přátel přírody spustila nový web, nové jsou i stránky ubytovacích základen

    1.10.2018

    Webnfi Mezinárodní organizace hnutí Přátel přírody - Naturefriends International, jejíž jsme i my součástí, spustila před několika dny svůj web ve zbrusu nové, modernější a přehlednější podobě. Na adrese www.nf-int.org najdete stránky o činnosti organizace zastřešující téměř 500 tisíc Přátel přírody na všech obydlených světadílech, kontakty na národní spolky, informace o společných průřezových projektech a členských výhodách. Jednou takovou je sleva na ubytování v síti 700 takzvaných "Domů Přátel přírody", což jsou turistické základny na nejrůznějších místech ve standardu od jednoduchých chalup po hotelové pokoje. Podívejte se i na jejich stránku.

  • Stále mizející polní plevele

    19.9.2018

    007978 V šedesát let staré knize Deyla a Ušáka Plevele polí a zahrad (1956) nalezneme celou řadu poetických jmen plevelných rostlin – kravinec španělský, štětináč širolistý, šklebivec přímý, dejvorec velkoplodý, vochlice hřebenitá (též vochlice Venušin hřeben), sveřep stoklasa, vrabečnice roční, kokotice hubilen, chruplavník rolní, rohohlavec rovnorohý, myší ocásek nej-menší… Mnohé z těchto rostlin v naší flóře už nenajdeme, neboť z polí zcela zmizely. Co způsobilo jejich vymizení a jaká je, u dosud přítomných druhů, perspektiva jejich přežití?

    Přečtěte si v článku v časopisu Ochrana přírody.

« Novější | Starší »