Všechny chutě polských Mazur představil letní zájezd českých Přátel přírody
Společný týden členů našeho spolku posbíraných napříč republikou začal v sobotu 6. července 2019 o osmé hodině večerní. Právě tehdy vyjel náš autobus ze startovní stanice, z Olomouce s prvními 16 účastníky našeho zájezdu a kolem půlnoci nabral zbytek do plné kapacity v Liberci a Jablonci nad Nisou. Hraniční čáru s Polskem už jsme přejížděli v počtu 47 a dva řidiči – Andrea a Michal. Vedoucím zájezdu byl předseda spolku, Hynek Pečinka.
Zastavovali jsme jen na nejnutnější dobu, takže jsme se už po nedělním poledni ocitli v Olsztyně, metropoli polského regionu Mazury. Zde jsme natrefili i na autoskupinu, která nás dojela. Po prohlídce zdejšího historického centra obklopeného řekou s pěknou parkovou promenádou jsme nabrali posledního účastníka, který přijel vlakem, a pokračovali do Sorkwit. Zde se na břehu Lampackého jezera nacházel kemp polských turistů. Po trochu vzrušeném ubytování jsme se vydali na procházku po nejbližším okolí a absolvovali první noc v chatách, chatkách či domě.
Pondělí, první den našeho pobytu na Mazurách proběhl v historickém duchu. Po vydatné snídani jsme vyrazili autobusem objevovat křižáckou gotiku a německou novogotiku Kętrzyna, ve Vlčím doupěti jsme si prohlédli pozůstatku Hitlerova válečného štábu. V Giżycku jsme navštívili pruskou pevnost Boyen z půlky 19. století a plavební kanál s otočným mostem z téže doby. Závěr dne patřil bohaté večeři a zábavě u kytar a flétny.
Dešťové přeháňky pokračovaly, ale my jsme se nedali. V úterý jsme vyrazili na čtyři místa. V Drogoszích jsme navštívili Mazurské Versailles, které čeká na vzkříšení. Ve Svaté Lipce jsme v poutním chrámu zažili varhanní koncert. V Reszelu jsme navštívili křižácký hrad a staré město. A poslední zastávkou byl Biskupiec s velkým kostelem. Na večeři jsme pak měli kopýtka s karkówkou.
Ve středu jsme jeli k Baltskému moři do Fromborku, města Mikuláše Koperníka. Prohlédli jsme si katedrální pahorek a přístav. Někteří absolvovali plavbu Vislanským zálivem, jiní čerstvou rybu. Pak jsme se přesunuli k Elblaskému kanálu, kde se přesouvají lodě "po trávě". Zpátky do kempu jsme si konečně přivezli sluníčko.
Ve čtvrtek jsme si užili Mazury z vodní hladiny i kolem ní. Vodácká skupina plula po jezerech Lampackém a Lampasz, dvě pěší skupiny vyrazily na výšlap podél Lampackého jezera (10 km) a jezera Gieląd (16 km). Několik nás také k objevování zdejšího kraje využilo bicykly. Večer jsme se pak všichni potkali u večeře, po níž následovalo beach volejbalové utkání.
Pátek patřil přírodě Mazur. Zajeli jsme do Kadzidlowa, kde je park divokých zvířat pocházejících z tohoto regionu. V Mikolajkách jsme v přístavu na jezeře Śniardwy relaxovali v přímořské atmosféře. Na sousedním Leknínovém jezeře jsme pozorovali vodní ptactvo. Den jsme zakončili večírkem s živou hudbou.
V sobotu 13. 7. všechno skončilo. Po společném focení a rozloučení s provozními, Dorotkou a Zbyszkem, jsme vyrazili směrem Liberec - Jablonec - Olomouc, kde v neděli okolo druhé ranní náš společný krásný týden skončil. Byl to další příjemný příspěvek ke čtvrtstoletí obnovení celostátní organizace Přátel přírody v Česku, které letos slavíme. A už teď přemýšlíme, kam spolu jet příští rok.
"Každý den vyprávím mým známým a přátelům zážitky z báječného týdne"
"Chválím všechny organizátory, také samozřejmě oba řidiče a také cestovku! Mnohdy jsem šla do úúúúžasuu! Pobyt v chatkách mi vyhovoval, jídlo bylo geniální (pro mne snídaně až příliš!!!)."
"Prima akce, flexibilní program, vytěžili jsme maximum v rámci možného, dobrá muzika..."
"Dostala jsem se na místa, kam bych sama asi nikdy nejela, a viděla věci, o kterých jsem ani nevěděla. Měla jsem možnost ochutnat moc dobré polské jídlo od báječné a přátelské Dorotky a každý den k obědu rybu. Proč pořád jezdíme na jih, když máme na severu takové fajn sousedy a hlavně se s nimi domluvíme?"
.
.
.