Cyklosjezd řeky Moravy očima německých Přátel přírody

Vraťme se na chvíli na začátek měsíce května. V tomto termínu proběhlo společné česko-německé cykloputování podél řeky Moravy. Setkali se na něm Přátelé přírody z Prahy a německého Schriesheimu a pokračovali tak v přátelství navázaném v předchozích letech, kde spolu například sjížděli jihočeskou Otavu. Tentokrát šlo pozvání ke společné akci z české strany, a to na hvězdicové cyklistické putování "Stezka" pořádané Turistickým akademickým klubem.

Pražské Přátele přírody doplnili dva členové těch schriesheimských a vyrazili spolu na pětidenní cestu ze severu na jih Moravy podél stejnojmenné řeky. Přinášíme záznamy z cesty, které si vedl jeden z německých účastníků Johannes Hüsing. Text přeložil vedoucí akce, Miroslav Prokeš, Přátelé přírody Praha.

4. května 2018

S přestupem v Ústí nad Orlicí dorážíme vlakem do Lichkova na polské hranici. Tam kromě některých známých tváří se také setkáváme se třemi Přáteli přírody z Jablonce nad Nisou. Vidíme Králický Sněžník, který se nazývá v polštině "Trojmórski Wierch", neboť je rozvodím mezi Severním, Baltským a Černým mořem. Tam pramení Morava, která se k naší trase brzy přidává jako potůček.

Na rušných silnicích si brzy uvědomíme, že zdejší řidiči běžně praktikují předjíždění v protisměru s různou dovedností, ale snaží se stále znovu. V Hrabové zastavujeme u českobratrského kostela, postaveného před téměř 100 lety ve funkcionalistickém slohu.

V Úsově, cíli etapy, nás vítá hrad přestavěný na zámek. Zrekonstruovaná synagoga svědčí o době, kdy se tu každý čtvrtý obyvatel hlásil k judaismu. V klubovně střeleckého kroužku základní školy si můžeme rozložit spací pytle, zatímco na školním hřišti nás vítají lampionovým průvodem, dechovkou, táborákem a ohňostrojem.

5. května 2018
 
Dnes nás zase vítá řeka Morava svými meandrujícími rameny s lužními lesy, v nichž čas od času na nás zahvízdá žluva. České království mělo svůj zlatý věk dříve než Nizozemí či italské městské státy; podobně se tu však jejich občanská pýcha manifestovala tím, že nejvyšší věže nemusely nutně patřit kostelům. V Litovli, městě s 10 000 obyvateli, je radniční věž vyšší než pyšná radnice v Augsburgu. Střední škola, kam chodil symbol protifašistického odporu Jan Opletal, je v parku, který musel být obnoven po tornádu z roku 2004, jak nám připomíná obelisk.

Po obědě v Olomouci, která má mnoho architektonických pokladů, zůstává příliš málo času. Počítáme sochy světců na největším morovém sloupu, jehož výstavba trvala 38 let. Pokračujeme k improvizovanému dostaveníčku s přítelem přírody Květošem, který s námi předloni pádloval u nás na Neckaru a loni na Otavě a nyní nás pozval do své zahrady na moravská vína.

Naším cílem je dnes Kroměříž, která je spojena s Olomoucí jako náš Bruchsal se Speyerem: take zde je zámek a zahrady arcibiskupů. Přenocujeme ve sportovním centru v tělocvičně judistů, která je celá pokryta rohoží tatami.

6. května 2018
 
Prohlížíme si zeď, která oddělovala židovské ghetto od zbytku města, a hrady a kostely. Namísto zahrad (světové dědictví UNESCO) navštěvujeme zahradní veletrh Floria. Naprosto originálním shledáváme květinové aranže připomínající slavné osobnosti české historie: Gregor Mendel je poctěn mozaikou z hrachoru, Tomáš Baťa kvítím ve tvaru boty a Karel Gott je asi inspirován příjmením v němčině: květy tvoří boží oko v trojúhelníku.

Baťa formoval nejen nohy milionů zákazníků, ale i krajinu. Ve Zlíně a okolí vybudoval nejen továrnu na výrobu obuvi, ale také zpracování kaučuku, koželužnu a elektrárnu. Pro dopravu hnědého uhlí do ní byl vykopán kanál o délce 80 km, podél něhož nyní jedeme. Vděčně kvitujeme perfektně vyasfaltované cyklostezky, inline bruslaři tlačí kočárky do restaurační zahrádky, která by bez této rekreační infrastruktury neexistovala.

Při další přestávce se koupáme v písníku. Velké haló tu budí jezdec na vysokém kole, který jedné z nás nakrátko zapůjčí svůj vehikl. Přenocujeme v DDM ve Strážnici.

7. května 2018
 
Nejprve se dostaneme k výklopníku hnědého uhlí na Baťově kanálu. V jeho věži se naklápěly železniční vagony a uhlí sklouzlo do 38 metrů dlouhých člunů. Věž výklopníku byla renovována, informační tabule objasňují historii a technologie. Ten, kdo tehdy zakládal kanál, ani netušil, že jednou bude státní hranicí, ale teď je na druhém břehu Slovensko, kam nakrátko zajíždíme. Pak už tvoří státní hranici řeka Morava.

Po průjezdu Hodonínem přijíždíme k hradišti Mikulčice, bývalému nejstaršímu centru moci Velkomoravské říše. Ta se v raném středověku rozkládala na území mezi jezerem Balaton a Míšní. Cyril a Metoděj odsud christianizovali mnoho slovanských kmenů. Centrální osídlení na několika ostrovech u Mikulčic bylo obýváno 2000 lidmi – vojáky, hodnostáři, řemeslníky. Z rozhledny památníku lze sledovat rozlohu celé této nížinné oblasti.

V blízkosti loveckého zámečku Pohansko, na hranici s Rakouskem, lze vidět opevnění, která Československo stavělo téměř po celé hranici. Jakmile uschnul inkoust na mnichovské dohodě, pozice byly vyklizeny bez boje. V Břeclavi strávíme noc, jak nudné, na postelích turistické základny DDM Kančí obora.

Večer je hodně co probírat s našimi hostiteli a také popít něco vínka. Mnohokrát děkujeme vedoucímu pražské skupiny Mirkovi, který nám toho dokázal tolik ukázat a povídat o historii své země! Prohloubili jsme kontakty, dozvěděli jsme se hodně a jsme si jisti, že jsme se nesetkali naposled.

Pozdravy od Johannese Hüsinga, Přátelé přírody Schriesheim.

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

 ----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Cyklisté Přátel přírody na Stezce do Evropy

    24.5.2022

    Xst64ts220513_110155 Spokojená účastnice Eva Skopková komentuje tradiční cykloakci pražské skupiny Přátel přírody:

    Letošní „Stezkaři“ si květnové cyklistické putování krajinou Trojmezí (12. - 15. 5. 2022) zvláště užívali po delší době bez nutnosti sociální distance a bez povinného nošení roušek i na kole. Česko-německo-polské Trojmezí leží na soutoku Lužické Nisy a Oldřichovského potoka u Hrádku nad Nisou a nedaleko Žitavy. Pečlivé přípravy a organizace výletu se ujali kolegové z Přátel přírody z německého Löbau, zejména Siegfried Fleischer, který nás také na kole provázel. V dalších dnech jablonecká skupina vytipovala příjemná místa Jizerských hor, naplánovala jejich návštěvu a vycizelovala cyklistické trasy. Více...

  • Činnost Přátel přírody v Jablonci nad Nisou naplno ožila

    19.5.2022

    Po dvou covidových letech se spolková činnost pomalu probouzí k životu a je to nádhera! V květnu přijdou první naplánované turistické a cyklistické zájezdy, ale už v dubnu jsme se radovali ze setkávání na čtvrtečních výletech do okolí Jablonce a ze dvou pravidelných akcí.

    Velikonoční dílnička pro babičky s vnoučaty zaplnila naši klubovnu i bez velké propagace. Nepřišel sice žádný děda, jako v minulých letech, ale babičky i děti se snažily a bylo veselo. Brzy se klubovna zaplnila zajíčky a slepičkami. Domů šli všichni spokojení.

    Tradiční Jarní pochod Přátel přírody Jablonec po dvou letech, kdy ho drželi při životě pouze organizátoři, se mohl letos uskutečnit opět jako mezinárodní. Z partnerské skupiny z Löbau přijelo do Jablonce 12 přátel a společně s místními se vypravili na Riegrovu stezku kolem Jizery. Cíl v Železném Brodě poskytl ještě další možnosti poznání sklářské výroby nebo lidové architektury. Příznivé počasí doprovázelo skupinu přátel i na nedělní vycházce po Stezce svobody, která spojuje tři jizerskohorské obce. Rozloučení bylo srdečné s nadějí, že se brzy opět všichni setkáme. Více o jabloneckých Přátelích přírody zde.

  • Ekolist.cz: Břidlicový plyn a frakování. Dokáže vyřešit současné energetické problémy?

    4.5.2022

    Zdroje břidlicového plynu Břidlicový plyn, těžený s pomocí frakování, přináší odpověď na globální energetickou krizi. Je to ovšem jedna z mnoha v současnosti možných odpovědí, a zrovna s ní se pojí řada kontroverzí. Břidlicový plyn těžko považovat za novinku. Z biogenních zdrojů, vesměs ze sedlin tělíček bezobratlých živočichů, se za vysokých teplot a tlaků totiž začal utvářet už před miliony let. A jako plyn, směs uhlovodíků rozptýlená a uzavřená v horninách převážně břidličnatého původu, od té doby odpočívá pod zemí. Svým složením je v podstatě shodný s běžným zemním plynem. Více...

« Novější | Starší »