Jablonečtí Přátelé přírody navštívili slovenské termály v Patincích

20170929_100140 Na závěr turistické a cyklistické sezóny jsme se rozhodli spojit sportovní výkony s odpočinkem. Vybrali jsme k tomu v termínu 27. září - 1. října ubytování ve slovenských termálních lázních Patince. Bydleli jsme v apartmánech přímo v areálu a po denním programu využili hotelový komplex bazénů s termální vodou. Byla zde i restaurace, kde se dalo večeřet, jiní si vařili sami nebo se občerstvovali cestou.

Patince leží blízko Komárna, to je to krásné město na Dunaji s historickým středem a rozsáhlou pevností, která byla největší a nejsilnější rakousko-uherskou pevností a byla ve své době nedobytná. Naši  turisté navštívili pevnost a město, cyklisté jeli Dunajskou cyklostezkou přes most podívat se na maďarský Komárom a zpět na slovenskou stranu do blízkých vesniček sbírat ořechy, kterých leželo pod stromy u silnic velké množství. Cestou se ještě zastavili u vykopávek římské pevnosti Kelemantia z 2. století n. l.

20170929_122554 Jeden den jsme využili náš autobus a všichni i s koly jsme se přepravili do Štúrova. Toto město leží na levém břehu Dunaje a je spojené mostem s maďarským městem Ostřihomí. Most Marie Valérie byl postaven v roce 1895 a zničen německou armádou v roce 1944. Dopravu zajišťoval přívoz, tzv. kompa. Kvůli sporům mezi Slováky a Maďary byl opraven až v roce 2001 z příspěvku EU. Město samé bylo od 10. - 13. st. hlavním městem Maďarska. Poté se centrum moci přesunulo do Visegrádu a dále do Budína, zůstalo zde však maďarské arcibiskupství, které sídlí v komplexu baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Vojtěcha. Bazilika byla postavena v létech 1822-1856  a stala se třetím největším kostelem v Evropě. Vysvěcení se účastnil císař František Josef I., Franz Liszt při něm dirigoval svoji Ostřihomskou mši. Prostor baziliky je 117 m dlouhý, 49 m široký a kupole je vysoká 71 m. Je z ní panoramatický výhled na město, na široký tok Dunaje, okolní kopce i na slovenské Štúrovo.  Prohlédli jsme si baziliku, zbytky starého hradu i město a odjeli zpět přes Štúrovo k Dunajské cyklostezce. Po ní to bylo pouhých 40 km do Patinců, ale povrch stezky byl štěrkový a dal nám zabrat.

20170927_165645Další den jsme jeli po Dunajské a Vážské cyklostezce do Martovců, kde měl být skanzen. Bylo tam jen malé muzeum ve starém domě. Pokračovali jsme na Hurbanovo a Svatý Peter, kde se většina dobře najedli v místní restauraci.

Zájezd jsme ukončili pěší prohlídkou vodního díla Gabčíkovo. Cesta domů rychle utekla a večer už jsme skládali kola v Jablonci. Strávili jsme pět krásných dní na jižním Slovensku, počasí nám přálo, užili si cyklisté i turisté. Pobyt v termálních lázních Patince neměl chybu.

Drahomíra Jotovová, Přátelé přírody Jablonec nad Nisou

10. 10. 2017

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

 ----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Letošní Hodina Země proběhne 25. března

    10.3.2023

    Hodinazeme Připojte se k letošnímu ročníku Hodiny Země, největší celosvětové kampaně na ochranu klimatu. Hodina Země je každoroční mezinárodní akce, jejímž cílem je atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Povzbuzuje jednotlivce, obce a organizace k zhasnutí světel na dobu jedné hodiny od 20.30 do 21.30. Jde o symbolický příspěvek každého ze zapojených, jelikož k ochraně klimatu je třeba skutečně začít šetřit s energiemi, větší podíl energie získávat z obnovitelných zdrojů a skončit s pálením fosilních paliv, které ke změně klimatu přispívají nejvíc.

    Tradici Hodiny Země založil v roce 2007 Světový fond na ochranu přírody. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa. Přidejte se i Vy, jako jednotlivce, obec, firma nebo památka! Více...

  • Ptákem roku 2023 je polák velký. Je ohrožený, přesto se smí v Česku střílet

    28.2.2023

    Polák velký. Zdroj: birdlife.cz Letošním ptákem roku je polák velký, potápivý pták s výrazným zbarvením samců. Oceněním právě poláka Česká společnost ornitologická upozorňuje na problémy českých rybníků. Intenzivně se na nich hospodaří, na jednu stranu mizí vegetace na březích a zároveň břehy a ostrovy zarůstají dřevinami. To všechno poláka velkého vytlačuje z české krajiny. Navíc je v Česku stále povolen jeho lov.

    Polák velký je středně velká potápivá kachna. Pozorovat ho můžeme na vodních plochách, především rybnících. Ovšem čím dál méně. Z naší dříve nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh. Za posledních třicet let jsme přišli o třetinu české populace poláků. Důvodem je intenzivní rybníkářství s nadměrnou rybí obsádkou, úbytek příbřežní vegetace a zarůstání břehů a ostrůvků dřevinami. Problematické je také střílení poláků, kteří jsou v Česku dosud na seznamu lovné zvěře. Více...

  • Severští páni: Na Hromnice o zlomený šíp více

    16.2.2023

    329139367_532803268923481_8721796285921478512_n_rvv Krnovští Přátelé přírody ze Společenství Severských pánů v sobotu 4. února vyrazili na Opavsko. Ve vesnici Melč, kde je hezký empírový zámek, se  zúčastnili menší zdravotní procházky po lese. V něm se najednou objevily všemožné bytosti a rozmanitá zvířata. K jejich smůle měli Seveřané s sebou luky, kuš a dostatek šípů, takže z lesních tvorů byly najednou cvičné terče.

    Výlet se rázem proměnil na akci "Na Hromnice o zlomený šíp více" a účastníci si jej užili dvojnásob. Dodáváme, že lesní bytosti byly samozřejmě neživé, žádné skutečné zvíře nebylo při lukostřelbě zraněno.

« Novější | Starší »