Mirek Prokeš sedmdesátiletý

"Bez spolupráce lidský druh nepřežije a neziskovky právě praktické spolupráci učí"

miroslav_prokes V neděli 17. prosince 2017 oslavil sedmdesáté narozeniny RNDr. Miroslav Prokeš, mimo jiné - jak se zakrátko dočtete - bývalý prezident české větve hnutí Přátel přírody a viceprezident celého tohoto mezinárodního hnutí. Mirka znám osobně víc než dvacet let, během nichž se mi potvrdilo, že stojí za to se s ním potkávat i utkávat, kamarádit se s ním i dohadovat... Že zkrátka stojí za to ho ve svém životě mít. Aspoň tedy mně to, že jsem se po celé poslední dvacetiletí pohyboval Mirkovi na dohled, přineslo spoustu zajímavých (ač ne vždy pozitivních, ale takový život je) zážitků a taky příležitostí, které mě naučily dívat se na věci i z jiného úhlu a posunuly mě dál. A troufám si říct, že neznat Mirka, nedělám to, co dělám, tak, jak to dělám, a nejsem tím, kým jsem.

Proto bych Ti, Mirku, touto cestou chtěl popřát do následujících let stálé zdraví jako hlavní předpoklad k tomu, abys mohl i nadále po svém dopředu posouvat věci, na nichž Ti záleží, štěstí na lidi kolem sebe a dostatek elánu při práci pro druhé, i když ti ji ocení třeba až s odstupem času.

Tvůj Akis

alias Hynek Pečinka, t. č. předseda spolku Přátelé přírody z. s.

 

Mirek Prokeš o sobě: Formovali mě moji rodiče a studium astrofyziky, proto přemýšlím v jiných horizontech

17353312_733039016862848_125830839707838816_n Otiskujeme text, který Mirek o sobě napsal sám jako podklad pro nominaci na ocenění Osobnost neziskového sektoru, na které jej navrhla olomoucká skupina spolku Přátelé přírody, z. s. - Malá liška. I když si ocenění nakonec odnesl někdo jiný, příliš nesmutníme a dáváme vám tímto možnost nahlédnout na Mirkův bohatý osud. Jak ho známe, sedmdesátkou to neskončí a o Mirkovi budeme slýchat stejně pravidelně jako doposud.

Osobní motto:  Vždy s úsměvem

Osobní historie působení v neziskovém sektoru:

Začal jsem cvičením v Sokole, pak v Pionýru, pak jsem se stal členem Svazu turistiky ČSTV, kde jsem to dotáhl na člena ústřední programově metodické komise (kvalifikace a klasifikace: cvičitel 1. tř. a Mistr turistiky) v 80. letech. Působil jsem 10 let ve výboru TJ Spartak Praha 4, nyní Sportovní kluby Praha 4.

1928706_57864009922_6800_n Za obhajobu zájmů 720 studentů SVVŠ (jako předseda školního výboru ČSM) jsem byl na hodinu vyloučen ze školy (1966, měsíc před maturitou), po přijetí na MFF UK jsem byl zvolen do Vysokoškolského obvodního výboru ČSM (organizoval studentské protesty na podzim 1967), po jeho transformaci jsem byl zvolen do předsednictva Svazu vysokoškolského studentstva (organizoval jsem Majáles 1968 a pohřeb Jana Palacha). Ten byl zakázán ministerstvem vnitra v roce 1969, následně jsem byl 4x vyslýchán StB.

Již v říjnu 1989 jsem založil sdružení dětí a mládeže Duha, byl jsem jeho prezidentem a zástupcem ve střešních celostátních a evropských strukturách sdružení dětí a mládeže. Ty jsem zastupoval v grantových komisích ministerstva školství a pražského magistrátu (jako iniciátor grantového systému od 1991 a zvýšení 2014).

Duha se stala členem mezinárodního hnutí Přátel přírody (zal. 1895), jehož jsem byl viceprezidentem (2002 až 2008), zároveň jsem začal působit v tuzemském i mezinárodním protirasistickém hnutí, koordinoval jsem kampaň mládeže proti rasismu Rady Evropy (1995-96), byl jsem stálým delegátem UNITED u OSN a členem Mezinárodního řídicího výboru Světové konference OSN proti rasismu (2001)

13427972_1184379011592566_6813416292681023415_n V letech 2003 až 2014 jsem byl členem Výboru pro eliminaci rasismu a Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva, od roku 2003 jsem členem Rady Česko-německého diskusního fóra.

Od roku 2003 organizuji sociální fóra na národní (ČSF se transformovalo ve Spojenectví práce a solidarity), evropské (ESF se transformovalo v Alternativní Summit) i světové úrovni – ve 150členné Mezinárodní radě SSF jsem jediným členem z celého regionu střední a východní Evropy.

Jak a proč přispíváte k rozvoji občanské společnosti:

Všechny funkce v neziskovém sektoru jsem vždy vykonával jako neplacený dobrovolník (kromě koordinátora protirasistického projektu UNITED v letech 2004 až 2006, kdy jsem měl smlouvu o pracovní činnosti na jeden den v týdnu).

1916946_1197097241195_6338036_n V Židovské obci Praha a Židovském muzeu Praha (placený průvodce) předávám mj. žákům a studentům českých i zahraničních škol poselství o holokaustu (moji rodiče přežili Terezín, všichni prarodiče zahynuli v Osvětimi-Březince).

V období Pražského jara jsem podporoval ideu demokratického socialismu, jsem odchovanec Galéna (Jiřího Šimáně), setkal jsem se vícekrát s prezidentem Svobodou, A. Dubčekem aj. a vedl jsem čs. studentskou informační kancelář na Světovém festivalu mládeže a studentstva v červenci 1968.

Byl jsem aktivní i v sametové revoluci, organizoval generální stávku v listopadu 1989 a poté jsem byl zvolen mluvčím podnikového Občanského fóra. Angažoval jsem se na různých úrovních ve vytváření podmínek pro chod občanské společnosti (např. dotační a grantové systémy, rozdělení majetku bývalého SSM, legislativa pro participaci dětí a mládeže na rozhodování). Jsem delegátem neziskového sektoru ve vládní Platformě udržitelného rozvoje a v Monitorovacím výboru operačního programu Praha – Pól růstu. Jsem zakladatelem a členem Komise pro cyklistickou dopravu RHMP.

1911650_10152109845684219_798225399_n Největší deficity dneška vidím v naplňování práv dítěte, přechodu k udržitelnému způsobu života a ve vytváření globální spolupracující komunity místo současného růstu konfrontací a nenávisti. Proto se angažuji v těchto třech oblastech, a to nejen na místní a národní, ale i na evropské a globální úrovni.

(Spolu)pořádal jsem desítky mezinárodních výměn mládeže, celostátních i mezinárodních školení, seminářů i mezinárodních konferencí a kongresů, v Praze i řadu mírových demonstrací. 1. 5. 2007 jsem byl poprvé v životě zatčen (spolu s 25 Mladými soc. dem.) při blokádě extremistického pochodu.

Co nám o sobě chcete sdělit?

Formovali mě moji rodiče a studium astrofyziky – ta mě nutí přemýšlet v dimenzích minimálně celé planety Země a v časovém horizontu staletí. To naráží na myšlení většiny politiků a úředníků omezené jejich většinou čtyřletým mandátem a volebním okrskem, resp. krajem. Bez spolupráce lidský druh nepřežije a neziskovky právě praktické spolupráci učí.

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

 ----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Ropákem roku 2016 je ministr dopravy Dan Ťok. Zelenou perlou je výrok o nelidském náměstí bez aut

    28.4.2017

    Tok Děti Země už po pětadvacáté vyhlásily ekologickou anticenu Ropák roku. Za rok 2016 se jím stává ministr dopravy Dan Ťok. Mimo jiné za povolení provozu na dálnici D8, kde hrozí sesuv půdy či za nezařazení labských kaňonů do soustavy Natura 2000. Anketu o antiekologický výrok přisoudila porota Romanu Váňovi, poslanci za ČSSD, kterému se Malostranské náměstí bez aut zdá nelidské.

    Ropáka roku 2016 získal Dan Ťok velmi těsně před ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou, která prosazovala novelu stavebního zákona, která omezuje efektivní účast občanů při rozhodování úřadů, která mají vliv na životní prostředí. Celý článek na Ekolist.cz

  • Severští páni otestují nový moždíř. Přijďte se podívat!

    18.4.2017

    17991514_10203305790921006_6163170093050724835_o Tento pátek, 21. dubna, budou testovat Severští páni - místní skupina spolku Přátelé přírody z Krnova - nový přírustek ve svém střeleckém arsenálu - moždíř. První zmínky o této dělostřelecké zbrani s krátkou a masivní hlavní, která střílí zpravidla pod vysokým úhlem, pocházejí z poloviny 15. století. Používala se jako obléhací nebo pevnostní dělo při dobývání a obraně pevností.

    "Zkouška této palné zbraně se uskuteční v 16.00 hod poblíž ulice Petrovická na místě bývalé stodoly. Pamětníci si jistě vzpomenou, je to za koupalištěm," zve Zdenek Chroboczek. "Vše bude pod dohledem městské policie. Za jakoukoliv dokumentaci předem moc děkujeme."

  • Jablonečtí Přátelé přírody na velikonoční návštěvě německých sousedů

    18.4.2017

    20170416_130747 Každou neděli velikonoční se v Lužici jezdí Saatreiten. Jde o procesí jezdců ve fracích a cylindrech na koních, svátečně ozdobených. Doprovázejí je kněží a trubači také na koních. Tento zvyk se udržel přes zákazy fašistického a komunistického režimu dodnes v několika místech v Lužici. Z Jablonce jsme v počtu 20 přátel jeli  vlakem přes Liberec a Žitavu do Ostritz. Toto lužické městečko je na hranici s Polskem, i zastávka vlaku je na polském území. U kostela jsme sledovali řazení skoro 80 jezdců, poslouchali slova faráře a slavnostní fanfáry. Potom jsme šli s procesím  spolu s množstvím přihlížejících do blízkého kláštera Marienthal, kde bylo slavnostní uvítání a krátký proslov, samozřejmě zvonily zvony a všichni zpívali náboženské písně.

    Pak jsme si prohlédli klášterní kostel, biblickou zahradu a vyšli jsme přes vinici křížovou cestou na kopec s krásným pohledem na klášter a řeku Nisu. To vše v nás probudilo tu správnou velikonoční náladu.

« Novější | Starší »