"Bez spolupráce lidský druh nepřežije a neziskovky právě praktické spolupráci učí"

V neděli 17. prosince 2017 oslavil sedmdesáté narozeniny RNDr. Miroslav Prokeš, mimo jiné - jak se zakrátko dočtete - bývalý prezident české větve hnutí Přátel přírody a viceprezident celého tohoto mezinárodního hnutí. Mirka znám osobně víc než dvacet let, během nichž se mi potvrdilo, že stojí za to se s ním potkávat i utkávat, kamarádit se s ním i dohadovat... Že zkrátka stojí za to ho ve svém životě mít. Aspoň tedy mně to, že jsem se po celé poslední dvacetiletí pohyboval Mirkovi na dohled, přineslo spoustu zajímavých (ač ne vždy pozitivních, ale takový život je) zážitků a taky příležitostí, které mě naučily dívat se na věci i z jiného úhlu a posunuly mě dál. A troufám si říct, že neznat Mirka, nedělám to, co dělám, tak, jak to dělám, a nejsem tím, kým jsem.

Proto bych Ti, Mirku, touto cestou chtěl popřát do následujících let stálé zdraví jako hlavní předpoklad k tomu, abys mohl i nadále po svém dopředu posouvat věci, na nichž Ti záleží, štěstí na lidi kolem sebe a dostatek elánu při práci pro druhé, i když ti ji ocení třeba až s odstupem času.

Tvůj Akis

alias Hynek Pečinka, t. č. předseda spolku Přátelé přírody z. s.

Mirek Prokeš o sobě: Formovali mě moji rodiče a studium astrofyziky, proto přemýšlím v jiných horizontech

Otiskujeme text, který Mirek o sobě napsal sám jako podklad pro nominaci na ocenění Osobnost neziskového sektoru, na které jej navrhla olomoucká skupina spolku Přátelé přírody, z. s. - Malá liška. I když si ocenění nakonec odnesl někdo jiný, příliš nesmutníme a dáváme vám tímto možnost nahlédnout na Mirkův bohatý osud. Jak ho známe, sedmdesátkou to neskončí a o Mirkovi budeme slýchat stejně pravidelně jako doposud.

Osobní motto:  Vždy s úsměvem

Osobní historie působení v neziskovém sektoru:

Začal jsem cvičením v Sokole, pak v Pionýru, pak jsem se stal členem Svazu turistiky ČSTV, kde jsem to dotáhl na člena ústřední programově metodické komise (kvalifikace a klasifikace: cvičitel 1. tř. a Mistr turistiky) v 80. letech. Působil jsem 10 let ve výboru TJ Spartak Praha 4, nyní Sportovní kluby Praha 4.

Za obhajobu zájmů 720 studentů SVVŠ (jako předseda školního výboru ČSM) jsem byl na hodinu vyloučen ze školy (1966, měsíc před maturitou), po přijetí na MFF UK jsem byl zvolen do Vysokoškolského obvodního výboru ČSM (organizoval studentské protesty na podzim 1967), po jeho transformaci jsem byl zvolen do předsednictva Svazu vysokoškolského studentstva (organizoval jsem Majáles 1968 a pohřeb Jana Palacha). Ten byl zakázán ministerstvem vnitra v roce 1969, následně jsem byl 4x vyslýchán StB.

Již v říjnu 1989 jsem založil sdružení dětí a mládeže Duha, byl jsem jeho prezidentem a zástupcem ve střešních celostátních a evropských strukturách sdružení dětí a mládeže. Ty jsem zastupoval v grantových komisích ministerstva školství a pražského magistrátu (jako iniciátor grantového systému od 1991 a zvýšení 2014).

Duha se stala členem mezinárodního hnutí Přátel přírody (zal. 1895), jehož jsem byl viceprezidentem (2002 až 2008), zároveň jsem začal působit v tuzemském i mezinárodním protirasistickém hnutí, koordinoval jsem kampaň mládeže proti rasismu Rady Evropy (1995-96), byl jsem stálým delegátem UNITED u OSN a členem Mezinárodního řídicího výboru Světové konference OSN proti rasismu (2001)

V letech 2003 až 2014 jsem byl členem Výboru pro eliminaci rasismu a Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva, od roku 2003 jsem členem Rady Česko-německého diskusního fóra.

Od roku 2003 organizuji sociální fóra na národní (ČSF se transformovalo ve Spojenectví práce a solidarity), evropské (ESF se transformovalo v Alternativní Summit) i světové úrovni – ve 150členné Mezinárodní radě SSF jsem jediným členem z celého regionu střední a východní Evropy.

Jak a proč přispíváte k rozvoji občanské společnosti:

Všechny funkce v neziskovém sektoru jsem vždy vykonával jako neplacený dobrovolník (kromě koordinátora protirasistického projektu UNITED v letech 2004 až 2006, kdy jsem měl smlouvu o pracovní činnosti na jeden den v týdnu).

V Židovské obci Praha a Židovském muzeu Praha (placený průvodce) předávám mj. žákům a studentům českých i zahraničních škol poselství o holokaustu (moji rodiče přežili Terezín, všichni prarodiče zahynuli v Osvětimi-Březince).

V období Pražského jara jsem podporoval ideu demokratického socialismu, jsem odchovanec Galéna (Jiřího Šimáně), setkal jsem se vícekrát s prezidentem Svobodou, A. Dubčekem aj. a vedl jsem čs. studentskou informační kancelář na Světovém festivalu mládeže a studentstva v červenci 1968.

Byl jsem aktivní i v sametové revoluci, organizoval generální stávku v listopadu 1989 a poté jsem byl zvolen mluvčím podnikového Občanského fóra. Angažoval jsem se na různých úrovních ve vytváření podmínek pro chod občanské společnosti (např. dotační a grantové systémy, rozdělení majetku bývalého SSM, legislativa pro participaci dětí a mládeže na rozhodování). Jsem delegátem neziskového sektoru ve vládní Platformě udržitelného rozvoje a v Monitorovacím výboru operačního programu Praha – Pól růstu. Jsem zakladatelem a členem Komise pro cyklistickou dopravu RHMP.

Největší deficity dneška vidím v naplňování práv dítěte, přechodu k udržitelnému způsobu života a ve vytváření globální spolupracující komunity místo současného růstu konfrontací a nenávisti. Proto se angažuji v těchto třech oblastech, a to nejen na místní a národní, ale i na evropské a globální úrovni.

(Spolu)pořádal jsem desítky mezinárodních výměn mládeže, celostátních i mezinárodních školení, seminářů i mezinárodních konferencí a kongresů, v Praze i řadu mírových demonstrací. 1. 5. 2007 jsem byl poprvé v životě zatčen (spolu s 25 Mladými soc. dem.) při blokádě extremistického pochodu.

Co nám o sobě chcete sdělit?

Formovali mě moji rodiče a studium astrofyziky – ta mě nutí přemýšlet v dimenzích minimálně celé planety Země a v časovém horizontu staletí. To naráží na myšlení většiny politiků a úředníků omezené jejich většinou čtyřletým mandátem a volebním okrskem, resp. krajem. Bez spolupráce lidský druh nepřežije a neziskovky právě praktické spolupráci učí.