Konec prázdnin v Bílých Karpatech:

putování zvlněnou krajinou s loukami a stromy

Zájezdu Přátel přírody z Jablonce nad Nisou do oblasti Bílých Karpat, který proběhl 18. - 22. srpna, se zúčastnilo 35 spokojených členů. Zprávu o něm podává vedoucí zájezdu i celé jablonecké organizace, Drahomíra Jotovová:

Na pěší zájezd jsme vyjeli do oblasti nádherného pohoří Bílých Karpat. Nejvyšší kopec-Velká Javořina  je sice jen 970 m vysoký, ale nástupy a sestupy jsou v celém pohoří značné. K tomu se přidala ještě velká vedra, chodili jsme i za teploty 34 st.C. Tomuto počasí jsme přizpůsobili i program , vyjížděli jsme brzy ráno, prošli připravenou trasu a na jejím konci jsme se koupali na místních koupalištích nebo dojeli na naše ubytování a strávili odpoledne ve vodě nebo ve stínu. Ubytování bylo v chatkách pro dvě osoby, v areálu byla restaurace, o jídlo se tedy staral každý sám. Volný čas a večery jsme trávili na koupališti a u táboráku.

V sobotu jsme ráno vyjeli z Jablonce a po šesti hodinách dorazili do Tasova, z něhož byl připraven kratší pohodový výlet. Ten se ale díky vedru a otevřenému prostoru změnil na dosti obtížný. Vyšli jsme na hřeben a šli přes louky na rozhledny Šumárník a Travičná. Uvítali jsme vykoupání a odpočinek na koupališti Lučina.

V neděli nás autobus vyvezl na parkoviště pod Javořinu, díky tomu jsme ušetřili dobré tři kilometry výstupu. Ten byl poměrně snadný, asi po hodině jsme byli na vrcholu. Naposledy jsme ho navštívili v roce 2009, kdy jsme byli na kole ve Strážnici. Byli jsme překvapeni, jak je vrchol zarostlý a neupravený. Přesto bylo pěkně vidět  na českou i slovenskou stranu. Po osvěžení na Holubyho chatě jsme pokračovali po hřebeni bukovým pralesem na rozcestí. To byla ta pěkná část cesty. Zato sestup do Květné byl hodně náročný, cesta byla vymletá a prudká. Naštěstí v Květné je koupaliště, kde jsme se najedli a vykoupali.

Další den jsme autobusem dojeli do vesničky Lopeník. Odtud jsme šli po pěkné cestě  na Malý a Velký Lopeník 911 m, vystoupali na rozhlednu a užili si výhledy na okolní kopce. Sešli jsme na Lopenické sedlo a přes louku mezi stádem krav vystoupali na Mikulčin vrch. Je to pěkné zimní středisko ve výšce téměř 800 m. V restauraci jsme zakončili naše putování a odjeli na ubytování.

V úterý nás čekal nejtěžší výlet na Javorník. Cestou jsme ještě zastavili u zámku Nový Světlov v Bojkovicích a prohlédli si jeho exteriér a park. Zámek je postaven ve stylu tudorovské gotiky. Dojeli jsme do Šanova a náš řidič nám opět ušetřil alespoň dva kilometry cesty, zajel s námi až k lesu. Tam jsme si prohlédli pomník Letecké srdce, který byl postaven na památku letecké bitvy 29.8.1944, v níž zahynulo devět amerických letců. Vystoupali jsme na místo Na Koncích a šli po hranici Třešňovou cestou na Čerešnienky. Z nich už byl jen kousek cesty na 783 m vysoký Javorník, kde jsme opustili hranici a sestupovali po značce a cyklostezce do Štítné nad Vláří. Tam někteří využili místní koupaliště, ostatní strávili zbylý čas v restauraci. V COOPu jsme nakoupili buřty a další potřebné věci na opékání a večer strávili u ohně.  

Ráno po naložení zavazadel jsme odjeli do Luhačovic. Prošli jsme se kolem přehrady a prohlédli si lázeňské domy, prameny, lázeňskou kolonádu a odpoledne nastoupili do našeho autobusu a v pořádku dojeli domů.

Dojmy-krásné bukové lesy, pěkné trasy po kopcích, pod nimi zvlněná krajina s loukami a stromy.

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

 ----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • Přátelé přírody z Olomouce vyjdou po únoru stráveném za kamny konečně ven

    25.2.2019

    Xdsc04429 Ani letos se člověk při odhadování počasí nemůže řídit kalendářem. V únoru přes den 15 stupňů nad, a ne pod nulou, sluníčko jako v květnu. Co přinese březen? Těžko předjímat. Přesto musíme plánovat svou nabídku pro vás dopředu, jinak by nás jiní předběhli a "odlákali" k sobě. Snad jsme se tedy trefili a pozvánky na naše březnové akce vás nejen zaujmou, ale bude k nim i odpovídající počasí. Po ryze kulturním únoru zařazujeme s přicházejícím (kalendářním) jarem trochu více cest do přírody i amatérského sportu. Prostor u nás ale v březnu mají i sádrové masky pro ženy a houpací koně pro muže. Nebo naopak? Uvidíme, hlavně ať se náš i váš březen vydaří! Více zde...

  • Únorový bulletin Přátelé přírody přináší novinky z našeho spolku a další zajímavé čtení

    11.2.2019

    1549310122 Dvojčíslo elektronického bulletinu Přátelé přírody, které vyšlo na přelomu ledna a února, je opět nabité informacemi ze světa Přátel přírody z Česka i odjinud a dalšími novinkami ze zelených hnutí. Úvodní velké čtení připomíná čtvrtstoletí od obnovení celostátního spolku českých Přátel přírody a pojednává i o jeho předchůdcích v předválečném Československu. Fotku tuleňů máme ze zájezdu do Argentiny. 

    Naši krnovští členové se chlubí navázanou spoluprací se Zámkem Hošťálkovy, Jablonečtí poslali zprávu z tradičního Tříkrálového výstupu a ze skupiny Malá liška přišla informace o povedeném kuchařském workshopu a lyžařském víkendu. Je toho ale mnohem více. Podívejte se!

  • Slavíme 25 let od obnovení celostátního spolku českých Přátel přírody. Kořeny máme ale mnohem starší

    4.2.2019

    Na 16. února 2019 připadá 25. výročí obnovení celostátního spolku Přátel přírody v Českých zemích. Spolek ale navazuje na daleko starší kořeny počínající ještě na sklonku předminulého století. Nejprve si krátce připomeneme tyto historické souvislosti a pak se vrhneme do minulosti staré „jen“ čtvrt století.

    Přátelé přírody působili na území dnešní České republiky už krátce po založení první skupiny ve Vídni roku 1895 (skupina vzniklá r. 1897 v Trnovanech u severočeských Teplic byla třetí celosvětově nejstarší skupinou) a postupně se rozrůstali tak, že v roce 1921 mohli v mladém Československu na svém pražském sjezdu založit celostátní spolek s názvem Přátelé přírody v ČSR. Více...

« Novější | Starší »