Slavíme 25 let českých Přátel přírody. Kořeny máme ale mnohem starší

Ppcz25 Na 16. února 2019 připadá 25. výročí obnovení celostátního spolku Přátel přírody v Českých zemích. Spolek ale navazuje na daleko starší kořeny počínající ještě na sklonku předminulého století. Nejprve si krátce připomeneme tyto historické souvislosti a pak se vrhneme do minulosti staré „jen“ čtvrt století.

Přátelé přírody působili na území dnešní České republiky už krátce po založení první skupiny ve Vídni roku 1895 (skupina vzniklá r. 1897 v Trnovanech u severočeských Teplic byla třetí celosvětově nejstarší skupinou) a postupně se rozrůstali tak, že v roce 1921 mohli v mladém Československu na svém pražském sjezdu založit celostátní spolek s názvem Přátelé přírody v ČSR. Tehdejší Přátelé přírody byli až na několik málo výjimek čistě německojazyční a působili v pohraničních oblastech Československa. Svépomocí budovali své turistické základny, takzvané Domy Přátel přírody, aby měli kde přespávat ze soboty (tehdy pracovní den) na neděli. Před válkou měli v ČSR 39 nemovitostí (i ve Vysokých Tatrách), z nichž se dodnes zachoval jediná – Prezidentská chata na Královce v Jizerských horách, kterou Přátelé přírody vlastními silami postavili v roce 1927.

O začátcích Přátel přírody ve Vídni i v Českých zemích čtěte více zde...

Přátelé přírody – během vlády dvou totalit v Československu věc neznámá

Když v Německu nastoupil k moci Adolf Hitler a jeho NSDAP a k Říši připojil i Rakousko, kolébku hnutí Přátel přírody, českoslovenští Přátelé přírody nabídli uspořádat kongres mezinárodního hnutí v roce 1936 v Brně. Činnost Přátel přírody byla v Německu i Rakousku totiž zakázána a členové spolku pronásledováni a někteří i vězněni. O dva roky později došlo k odtržení českých Sudet a jejich předání nacistickému Německu, později k německé okupaci zbytku českých zemí – i zde nacisté hnutí Přátel přírody zakázali a stejně jako v Německu a Rakousku majetek spolku konfiskovali.

O protinacistickém odboji československých Přátel přírody čtěte více zde...

V obnovené ČSR po válce žádné německé organizace, ani levicové, nemohly pochopitelně vzniknout a ani v následující době „budování socialismu“, která Němci spíše strašila, se podobná myšlenka nemohla realizovat, a proto k obnovení hnutí došlo až chvíli po Sametové revoluci.

Nové začátky po Sametové revoluci

Bývalý ředitel cestovní kanceláře Sportturist Jan Černý měl kontakty na západoevropské Přátele přírody a se spolupracovníky v Jablonci nad Nisou založil roku 1991 Československé turistické sdružení Přátelé přírody (ČSTSPP) s místními skupinami v Liberci, Praze a Ostravě. Snahy o restituci alespoň Prezidentské chaty tehdejší vláda odmítla.

Druhou organizací, důležitou pro znovuustavení celostátního spolku Přátel přírody v Československu, byla v říjnu 1989 vzniklá Duha – sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi. Jako její první prezident jsem se na evropské konferenci v Lisabonu v září 1990 seznámil s tehdejším prezidentem Mezinárodních mladých přátel přírody (IYNF), Holanďanem Geertem Atesem. Přijel do Prahy a informoval nás o historii i současnosti hnutí Přátel přírody. Duha podala přihlášku a stala se členem této mládežnické organizace se sídlem v Bruselu, získala zde i pozici hospodáře organizace. (Od roku 2002 bylo sídlo přemístěno do Prahy, Duha získala pozici prezidenta IYNF, měla až 6 tisíc individuálních členů ve 130 místních skupinách).

Český návrat do mezinárodní rodiny

Situace, kdy v jednom státě existovaly dvě celoplošné organizace Přátel přírody, je ale proti stanovám Mezinárodních Přátel přírody (Naturfreunde Internationale - NFI), a to Čechům bránilo začlenit se pod křídla tohoto celosvětového hnutí. Do Prahy tedy přijel tehdejší viceprezident NFI Bruno Klaus Lampasiak a generální sekretář Manfred Pils, aby s oběma českými organizacemi – ČSTSPP a Duhou – dojednali dohodu o vytvoření zastřešující organizace pod názvem Přátelé přírody (tehdy už jen) České republiky, protože Československo už bylo, i když krátkou chvíli, minulostí. Bylo také dohodnuto, že ve funkci prezidenta střešní organizace se budou po roce střídat hlavy obou členských organizací. Tato dohoda byla slavnostně podepsána 16. února 1994, což je tak vlastně datum obnovy celostátního spolku Přátel přírody v Českých zemích. Na následujícím kongresu byla naše národní organizace Přátelé přírody ČR přijata za řádného člena NFI a mohla začít plnohodnotně fungovat.

Mirek Prokeš s přispěním Hynka Pečinky

Obrázky

  • Obrázek 2: Výlet skupiny Přátel přírody z Podmokel, tehdy Bodenbachu, dnes části Děčína. Skupina založena 1910.
  • Obrázek 3: Otevření Domu Přátel přírody na Cínovci v červenci 1921.
  • Obrázek 12: Přátelé přírody z Jablonce nad Nisou a Naturfreunde Löbau u energetického komplexu Schwarze Pumpe v německé Dolní Lužici, 1994
  • Obrázek 13: Přátelé přírody z Jablonce nad Nisou a Naturfreunde Löbau na výpravě do lesa, 1994

Přejeme českým Přátelům přírody spoustu úspěchů i do dalších let!

Setwidth960-manfred_pils Jménem Mezinárodních přátel přírody posílám srdečné pozdravy do Česka k výročí zdejších Přátel přírody. Mé zvláštní poděkování patří Mirku Prokešovi, který hrál důležitou roli jako iniciátor při zakládání Přátel přírody v České republice v roce 1994. V uplynulých 25 letech se toho stalo hodně. Po pádu Berlínské zdi panoval všeobecný duch optimismu, který nakonec vedl k vstupu České republiky do Evropské unie. Bohužel však slíbená prosperita rovnoměrně nedopadla na všechny segmenty populace, což postupně v mnoha evropských zemích vyústilo v současnou viditelnou nespokojenost s politikou vládnoucích stran a s tím spojenou podporu populistů či dokonce nacionalistických stran v mnoha zemích Evropy. Ale uzavření hranic je jen krátkozraké řešení - musíme namísto toho společně pracovat na tom, aby Evropská unii byla opravdu sociální a udržitelná a aby v ní zásadní roli hrály solidarita a společná prosperita.

Už od jeho vzniku v roce 1895 bylo pro hnutí Přátel přírody důležité mezinárodní porozumění a solidarita. Mezinárodní setkávání a společné projekty přivádějí tuto internacionalitu k životu a doufejme, že pomáhají rozbíjet i bariéry v hlavách lidí. Přejeme v tomto směru Přátelům přírody v České republice i v nadcházejících desetiletích spoustu úspěchů.

S upřímným pozdravem

Manfred Pils, prezident Naturefriends International (Mezinárodních Přátel přírody)

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

 ----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

Aktuality

  • ČT24: Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO

    1.8.2021

    Autor: Částka Jiří O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu 28. července Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva. Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba sedmadvaceti kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Rezervace je tedy jedna z největších v celé republice. Více...

  • Přátelé přírody Olomouc: Makrely s kytarami ovládly Týneček

    18.7.2021

    X20210716_185528 Tradiční posezení v letní atmosféře spojené s vůní grilovaných makrel a jiných pochutin a pořádnou porcí akustické hudby se tentokrát uskutečnilo v pátek 16. července v olomoucké městské části Týneček. Pozvání na naši akci "Makrela s kytarou" využilo téměř 50 našich členů a příznivců, které jsme rádi náležitě uspokojili po stránce jídla, pití i zábavy.

    Více zde: https://www.malaliska.cz/news/makrely-s-kytarami-ovladly-tynecek/

  • ČSO: Mokřadní ráj na jinak vyprahlé jižní Moravě. Na Hodonínsku vytváříme ptačí park

    7.7.2021

    Kormorani-mali Podmáčené louky, mokřady i suché písčité hrúdy. U Dubňan na Hodonínsku vzniká od roku 2020 Ptačí park Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Loni se podařilo vykoupit klíčové pozemky, od letošního roku bude Jihomoravská pobočka ČSO obnovovat a rozšiřovat biotop, aby se tu dařilo ptákům a dalším živočichům. Vše s využitím tradičních metod hospodaření jako je pastva, kosení nebo ořez vrb na hlavu.

    Ještě předloni bylo území v nivě říčky Kyjovky neprostupnou džunglí zarostlou invazními druhy rostlin. Více...

« Novější | Starší »